Diplomová práce se zabývá tématem nomofobie u klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM), které bylo doplněno pohledem pracovníků NZDM a jejich způsobem práce s touto tématikou. Výzkumná část byla postavená na deseti výzkumných otázkách, přičemž osm z nich se týkalo pohledu klientů a dvě z nich byly určené pro pracovníky zařízení. Pro hlubší porozumění nomofobii byl zvolen kvalitativní přístup. Data byla získána pomocí dotazníku nomofobie NMP-Q a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumu se zúčastnilo 10 respondentů (6 klientů a 4 pracovníci) z NZDM v Olomouckém kraji a Kraji Vysočina. Analýza dat byla provedena pomocí metody interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky práce poukázaly na to, že 4 klienti na základě výsledků z dotazníku NMP-Q vykazovali střední úroveň nomofobie a 2 klienti závažnou úroveň nomofobie. Závažná úroveň nomofobie byla potvrzená také poznatky z rozhovorů. Pro práci s tímto tématem považují pracovníci za důležité pozorování, mapování času a rodinného fungování, nabídnutí alternativy a podpoření změny nežádoucího chování.The diploma thesis deals with the topic of nomophobia among clients of low-threshold facilities for children and youth, which was complemented by the perspective of the staff members and their way of working with this topic. The research section was based on ten research questions, eight of which were for the clients' perspective and two of which were designed for the workers and their working strategies. A qualitative approach was taken to gain a deeper understanding of nomophobia. Data was collected using the Nomophobia Questionnaire NMP-Q and semi-structured interviews. The research involved 10 respondents (6 clients and 4 staff members) from low-threshold facilities for children and youth in the Olomouc Region and the Vysočina Region. Data analysis was conducted using the interpretative phenomenological analysis. The results of the work showed that 4 clients have moderate level of nomophobia and 2 clients have severe level of nomophobia based on the results of the NMP-Q questionnaire. The severe level of nomophobia was confirmed by the findings from the interviews. To work with this issue, staff considered it important to observe, map time and family functioning, offer alternatives and encourage the change unwanted behaviour.