Disertační práce se věnuje Menzerathovu-Altmannovu zákonu a jeho aplikaci na čínský jazykový materiál. Tento zákon předpokládá, že délky dvou jazykových jednotek, tj. hierarchicky vyššího konstruktu a hierarchicky nižšího konstituentu, spolu negativně korelují. Během posledních čtyř desetiletí byla platnost zákona ověřena na různých jazykových jednotkách a různém jazykovém materiálu. Určité jednotky však byly testovány častěji než jiné a většinou pouze v jedné hierarchické pozici, tj. konstruktu nebo konstituentu. Negativní korelace predikovaná Menzerathovým-Altmannovým zákonem by se měla objevovat mezi délkami jednotek bezprostředně sousedících jazykových rovin. Vymezení jednotlivých rovin a jejich jednotek ale není vždy zřejmé a jednoznačné. Cílem této disertační práce je testování Menzerathova-Altmannova zákona napříč hierarchií jazykových jednotek, která je složená z věty, klauze, fráze, slova, znaku/slabiky, komponentu/hlásky a tahu. Práce nejprve analyzuje chování jednotek v obou hierarchických pozicích, tj. konstituentu i konstruktu (s výjimkou věty, slabiky, komponentu a tahu). Zároveň jsou analyzovány různé kombinace jednotek z důvodu náležitého vymezení hranic mezi jednotlivými rovinami a jejich jednotkami v čínštině. V neposlední řádě práce zkoumá faktory (např. frekvenci), které omezují platnost zkoumaného zákona. Provedené analýzy přinesly několik závěrů. Délky jednotek na rovinách věty, fráze, slova a čínského znaku v pozici konstruktu se v provedených analýzách chovají v souladu s Menzerathovým-Altmannovým zákonem. V případě klauze v pozici konstruktu se ukázalo problematickým vymezení jejích bezprostředních jednotek. Konkrétně, z perspektivy Menzerathova-Altmannova zákona se slovo neprojevuje jako bezprostředně sousedící jednotka klauze. Předběžně lze na základě provedených analýz konstatovat, že touto bezprostřední jednotkou je syntaktická fráze. Analýzy dále ukazují, že několik zásadních faktorů ovlivňuje platnost daného zákona. Zaprvé, v případě frází a slov se zákon projevuje pouze tehdy, pokud se analyzují tzv. typy (types) a nikoli tokeny (tokens), tj. nebere se v úvahu frekvence. Zadruhé, platnost zákona závisí na způsobu segmentace na slova (tzv. tokenizace) analyzovaného jazykového materiálu. Zatřetí, zákon je citlivý na homogenitu jazykového materiálu. Při testování Menzerathova-Altmannova zákona je tedy důležité zohlednit konkurující a kooperující faktory, které mohou jednak ovlivnit výsledky, jednak poodhalit chování jazykových jednotek i samotného zákona. Analýzy byly provedeny na dependenčně syntakticky anotovaném jazykovém materiálu.The thesis focuses on the Menzerath-Altmann law and its application to Chinese language material. The law predicts that lengths of two language units - a hierarchical higher construct and a hierarchical lower constituent - are negatively correlated. Over the last four decades, the law has been corroborated when applied to various language units and language materials. However, particular units have been tested more often than others and usually only in one hierarchical position, i.e. construct or constituent. Moreover, the negative correlation predicted by the Menzerath-Altmann law should appear between lengths of language units belonging to immediate neighbouring linguistic levels, but determining individual levels and their units is not always apparent and unambiguous. The thesis aims to test the Menzerath-Altmann law throughout a hierarchy of language units consisting of sentence, clause, phrase, word, character/syllable, component/sound and stroke. Firstly, the thesis analyses the behaviour of units in both the hierarchical positions, i.e. constituent and construct (except for sentence, syllable, component and stroke). Secondly, various unit combinations are analysed to appropriately determine the unit neighbourhood between individual linguistic levels and their units in Chinese. Finally, the thesis examines factors (e.g. frequency) which prevent the law from coming into force. The conducted analyses yielded several conclusions. The lengths of the language units of the sentence, phrase, word and Chinese character behave in accordance with the law when the thesis analyses them as constructs. In the case of the clause in the construct position, determining its immediate neighbouring units was problematic. From the perspective of the Menzerath-Altmann law, the clause and word do not appear to be immediate hierarchical neighbours. Moreover, it can be preliminarily concluded based on the performed analyses that the syntactic phrase is the immediate neighbouring unit of the clause. The analyses also reveal that several crucial factors disable or enable the law to manifest itself. Firstly, in the case of the phrase and word, the law manifests itself only if types, not tokens, are tested, i.e. unit frequency is not considered. Secondly, the corroboration of the law depends on an approach to word segmentation (tokenization) of analysed language material. Thirdly, the law is sensitive to sample homogeneity. To sum it up, the application of the Menzerath-Altmann is, first and foremost, about considering competitive and cooperative factors which can influence the results and cast light on the behaviour of language units and the law itself. The analyses were performed on a language material annotated based on dependency syntax.