Cílem této závěrečné práce je ověřit, zda se syndrom vyhoření může vyskytovat u vysokoškolských studentů spadajících do věkové kategorie 18-30 let. K ověření této skutečnosti slouží dotazník MBI neboli Maslach Burnout inventory. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 49 respondentů ve věku 18-30 let, z nichž bylo identifikováno 10,2 % jako vyhořelých. Ti jsou typičtí vysokou mírou vyčerpání a cynismu, a naopak nízkou mírou efektivity. Jejich protipólem je profil tzv. angažovaných studentů, jichž bylo ve výzkumném souboru identifikováno 32,7 %. Tito angažovaní studenti jsou charakterističtí vysokou mírou efektivity a nízkým vyčerpáním i cynismem. S vybranými zástupci angažovaných a vyhořelých studentů bylo následně realizováno polo-strukturované interview a získaná data podrobena interpretativní fenomenologické analýze. Z analýzy rozhovorů vykrystalizovala základní témata, která jsou shodná pro oba profily. Konkrétně se jedná o téma životního stylu, emocí, stresu, plánování a vztahu k sobě. Ukazuje se, že studenti z obou profilů si jsou v mnohém podobní, především v tom, co je stresuje, jak na stres reagují a jak se u nich stres projevuje. Zásadně se však lišili v přístupu k aktivitám souvisejícím s prevencí proti stresu. Lze tedy říct, že syndrom vyhoření se vyskytuje i u vysokoškolských studentů ve věku 18-30 let a předpokladem jeho vzniku je především nedostatek preventivních opatření sloužících proti stresu.The aim of this thesis is to examine whether burnout syndrome can occur in university students between the ages of 18 and 30. The questionnaire MBI or Maslach Burnout Inventory is used to verify this fact. Forty-nine respondents between the age of 18 and 30 participated in the questionnaire survey, of which 10.2% were identified as burnout. These are typically characterized by high levels of exhaustion and cynicism, and conversely low levels of effectiveness. Their counterpart is the profile of so-called engaged students, 32.7% of whom were identified in the research population. These engaged students are characterised by high levels of effectiveness and low levels of exhaustion and cynicism. Semi-structured interviews were subsequently conducted with selected representatives of engaged and burnt-out students and the data obtained were subjected to interpretative phenomenological analysis. From the analysis of the interviews, key themes crystallized that are consistent for both profiles. Specifically, the themes of lifestyle, emotions, stress, planning, and relationship to themself. It appears that students from both profiles are similar in many ways, especially in what stresses them, how they react to stress, and how stress manifests itself on them. However, they differed fundamentally in their approach to activities related to stress prevention. Thus, it can be said that burnout syndrome also occurs in university students aged 18-30 years and the prerequisite for its occurrence is mainly the lack of preventive measures protecting them against stress.