Naturalismus a extenzionalismus tvoří dva hlavní aspekty díla W. V. Quina. V této práci se však pokusím ukázat, že nejenže je Quinova formulace extenzionalismu nejasná, ale extenzionalismus je navíc inkonzistentní s jeho názory na povahu (vědeckého) poznání. Quine tvrdí, že v logice, filozofii i vědě by měl být využíván pouze extenzionální jazyk. Podle Quinova anti-fundacionalismu však neexistuje žádný vnější bod, z něhož bychom mohli mít přístup k objektivní skutečnosti. Ve spojitosti s jeho pragmatismem anti-fundacionalismus nakonec implikuje právě odmítnutí extenzionalismu.Naturalism and extensionalism are two main aspects of W. V. Quine's thought. I will claim, however, that not only is Quine's formulation of extensionalism unclear, but it is in fact inconsistent with his claims about the nature of (scientific) knowledge. Quine also argues that only extensional language should be used in logic, philosophy, and science. According to his anti-foundationalism, however, there is no external point from which an epistemologist could access objective reality. Finally, together with pragmatism, his anti-foundationalism implies rejection of extensionalism.