Předkládaná diplomová práce se zabývá popisy undergroundové kultury sedmdesátých let jako svébytného sémiotického prostoru. Teoretickým východiskem je kulturní sémiotika v pojetí Jurije Michajloviče Lotmana a jeho koncept sémiosféry. Analyzovány jsou tři texty mapující sémiotický prostor undergroundu: Invalidní sourozenci Egona Bondyho, Zpráva o třetím českém hudebním obrození Ivana Martina Jirouse a Mařenická kniha Pavla Zajíčka. Na jejich základě jsou naznačeny některé základní tendence a veličiny sémiosféry undergroundu.This Master's thesis is analysing descriptions of the Czech underground culture of the 1970s as an autonomous semiotic space. Theoretical basis is Jurij Lotman's approach to semiotics of culture and his concept of the semiosphere. The author analyses three texts mapping the semiotic space of the Czech underground: Invalidní sourozenci by Egon Bondy, Zpráva o třetím českém hudebním obrození by Ivan Martin Jirous and Mařenická kniha by Pavel Zajíček. Based on their comparison the thesis demonstrates some of the key tendencies and dominants of the underground's semiosphere.