Tématem této práce je transliterace českých toponym do čínštiny. Cílem práce v teoretické části je popsat hláskový inventář, strukturu slabiky obou jazyků a na základě předchozích studií definovat očekávanou podobu transliterací; v praktické části je cílem analyzovat a popsat, jakým způsobem jsou převedeny jednotlivé hlásky, jak jsou řešeny slabiky, které mají v obou jazycích odlišnou strukturu, a zda je celý proces založen pouze na fonetické podobnosti, nebo do něj vstupují další postupy. Studie vychází z korpusu 130 jmen českých měst, v čínštině ve dvou verzích, celkem tedy 260 názvů. Pro dosažení větší objektivity byly použity dva zdroje - Nový česko-čínský slovník a on-line mapy Baidu Ditu. Výsledkem práce je transkripční tabulka, v níž je zaznamenaný převod všech pravidelně transliterovaných slabik a popis dalších postupů a odchylek, které měly vliv na výslednou podobu transliterovaných jmen.The main topic of this thesis is the process of transliteration of toponyms. The goal is to define the principles, on which does the transliteration works, and to make a transliteration table. The table consists of all syllables appearing in corpus, and therefore can serve as a basis for making new transliterations, and also for a further research. Consonants usually follow faithful mapping. Low and high vowels are also mapped faithfully, middle vowels have much more variants. Conservation of all consonants is prefered over comfortable length of transliterated name. There are also more factors influencing final form of a toponym, such as hybrid loanword, which is composed of translated part and transliterated part, changing the adjective to noun before transliterating it, or going through another language.