Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vlivu rozvodu nebo rozchodu rodičů na sebepojetí dítěte. Cílem bakalářské práce je zjistit a popsat souvislost mezi sebepojetím adolescenta a zkušeností srozvodem jeho rodičů. Sledován je rozdíl v sebepojetí mezi adolescenty z neúplné a úplné rodiny. Pozornost je věnována také proměnné pohlaví. Kvýzkumu byl zvolen kvantitativní přístup, konkrétně metoda dotazníkového šetření. Jako diagnostická metoda byl používán Dotazník sebepojetí dětí a adolescentů Piers - Harris 2 (PHCSCS-2). Výzkumný soubor zahrnoval 95 respondentů, z toho 39 adolescentů z neúplné rodiny a 56 z rodiny úplné, 69 dívek a 26 chlapců ve věku od 13 do 18 let. Získaná data byla analyzována pomocí neparametrické meotody Mann- Whitneyho U testu. Nebylo zjištěno signifikantně rozdílné sebepojetí adolescenta v závislosti na rodinném stavu jak u Celkového skóre (TOT), tak v jednotlivých škálách. Statisticky významný rozdíl se neprokázal ani v případě proměnné pohlaví u jedinců z neúplné rodiny.This bachelor thesis focuses on parental divorce or separation and its impact on the child's self-concept and experience within the transformation. The thesis examinates the differences in the adolescent's self-concept from complete and incomplete families with attention to the variable of genders. A quantitative approach to the research chosen, particularly the questionnaire survey method. The Piers - Harris Self-Concept Scale-2 (PHCSCS-2) was used as a diagnostic method. The research population included 95 respondents, 39 adolescents from incomplete families and 56 from complete families, 69 girls and 26 boys aged 13 to 18 years. The data obtained were analysed using the nonparametric Mann-Whitney U test. There was no significant difference in the adolescent's self-concept depending on marital status in Total Score (TOT) and Individual Scales. There was also no statistically significant difference in the gender variable for individuals from single-parent families.