Diplomová práce se zabývá mapováním strategií zvládání stresu a motivací k výkonu u českých parkurových jezdců. V teoretické části je popsána motivace a motivace na výkon, stres a strategie zvládání stresu z pohledu obecné psychologie a psychologie sportu, jezdectví jako sport zaměřený na dvojici jezdec a kůň a specificky parkurové skákání. Empirická část práce si klade za cíl zmapovat strategie zvládání stresu a motivaci k výkonu u jednotlivých skupin parkurových jezdců. Skupiny byly definovány na základě věku, zkušeností a využívání služeb psychologa/kouče. Sběr dat byl realizován prostřednictvím dvou dotazníků (SVF 78 a LMI). Výzkumný soubor činí 84 parkurových jezdců s jezdeckou licencí, ve věku od 16ti do 56ti let a různých výkonnostních stupňů od Z do T***. Na základě získaných výsledků je možné predikovat dílčí rozdíly mezi skupinami parkurových jezdců a jejich motivací k výkonu. Také byl zjištěn signifikantní rozdíl ve strategiích zvládání stresu mezi jednotlivými skupinami. Nepodařilo se, ale predikovat statisticky významný rozdíl ve v jednotlivých subtestech SVF 78 a rovněž se nepodařilo najít statisticky významnou souvislost mezi strategiemi zvládání stresu a motivací k výkonu u celého výzkumného souboru parkurových jezdců. I přesto, že se nepodařilo predikovat všechny stanovené rozdíly a souvislosti, považuji tento výzkum za výchozí bod pro další navazující výzkumy, které by mohly blíže specifikovat strategie zvládání stresu a motivaci k výkonu v jezdeckém sportu.The thesis focuses on the mapping of stress coping strategies and performance motivation of Czech show jumping riders. The theoretical part describes motivation and performance motivation, stress and stress coping strategies from the perspective of general psychology and sport psychology, and equestrianism as a sport focused on the rider-horse combination specifically on show jumping. The empirical part of the thesis aims to map stress coping strategies and performance motivation in individual groups of show jumping riders. The groups were defined on the basis of age, experience and the use of a psychologist/coach services. Data collection was carried out through two questionnaires (SVF 78 and LMI). The research group consists of 84 licensed show jumping riders, ranging in age from 16 to 56 years old and different performance levels from Z to T***. Based on the results obtained, it is possible to predict partial differences between groups of show jumping riders and their performance motivation. There was also a significant difference in stress coping strategies between the groups. However, it was not possible to predict a statistically significant difference in the SVF 78 subtests, nor was it possible to find a statistically significant association between stress coping strategies and performance motivation in the entire research group of show jumping riders. Despite the fact, that it was not possible to predict all the established differences and contexts. I consider this research to be a starting point for further follow-up research that could further specify stress coping strategies and performance motivation in equestrian sport.