Předmětem bakalářské práce je divadelní adaptace románu Aleny Mornštajnové Hana. Autorka se nejdříve zaměřila na narativní analýzu prozaické předlohy, v níž sledovala postavy, vypravěče, fokalizaci a čas. V rámci narativní a významové analýzy soustředila pozornost na postavy a herecké gesto, vypravěče, čas a symboliku scénografie. Na základě těchto analýz představila komparaci románu a předlohy, při čemž sledovala, jakým způsobem transformoval režisér Martin Glaser obsáhlý román na jeviště, jaké využil dramatizační postupy a zda ponechal či redukoval jednotlivé zmíněné složky. Autorka poukazuje na tematicky podstatné a výchozí téma židovství, které po celou dobu v inscenaci i románu rezonuje, a upozorňuje na to, jakým způsobem jsou prvky židovství zobrazeny v románu a inscenaci, v čem spočívá jejich důležitost a v čem tkví odlišnost zobrazení v prozaické předloze a inscenaci.The subject of the bachelor's thesis is a theatrical adaptation of Alena Mornštajnová's novel Hana. The author first focused on a narrative analysis of a prose model, in which she followed the characters, was based, focalized, and time. As part of a narrative and significant analysis, he focuses on the characters and the acting gesture, the narrator, time, and the symbolism of the scenography. Based on these analyzes, she presented a comparison of the novel and the original, observing how he transformed director Martin Glaser's extensive novel on stage, how he used dramatization techniques, and whether he kept or reduced the individual components. The author points to the thematic basic and initial theme of Judaism, which resonates throughout the productions and novels, and draws attention to what elements of Judaism are depicted in the novel and productions, how they calculate their importance, and what is the difference between depictions in prose and productions.