Disertační práce prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu založeného na vlastní rozšířené verzi kombinace metod interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) a existenciální hermeneutické fenomenologie (EHP). Cíle disertační práce se dělí na konceptuální a výzkumné. Konceptuálním cílem je rozvinout interpretační rámec IPA-EHP metody. Výzkumným cílem je odpovědět na hlavní výzkumné otázky vztahující se ke kritickým momentům manažerské praxe. Jedná se zejména o otázku, jaký smysl manažeři přisuzují kritickým momentům ve své praxi v kontextu transformativního procesu vztahujícího se k modům jejich bytí (neautentické a autentické prožívání). To následně souvisí s otázkou, jakým způsobem mohou být tyto kritické situace překonány. Zodpovězení výzkumných otázek umožňuje uvažovat o IPA-EHP také jako o praktickém nástroji pro seberozvoj manažerů. První kapitola práce představuje existenciální přístupy aplikované v managementu, a to zejména v oblasti seberozvoje manažerů. Srovnány jsou přístupy západního a východního managementu a analyzovány základní principy existenciální filozofie managementu. Ve druhé kapitole je představen přehled dosavadních výzkumů pojednávajících o prožitku kritických situací a stavů blízkých vyhoření. Ve třetí kapitole jsou popsány výzkumné otázky, vymezena výzkumná metoda a navržen konceptuální rámec pro interpretaci výsledků výzkumu. V této části je naplněn konceptuální cíl. Je ukázáno, že ačkoliv je původní heideggeriánský koncept využívaný v existenciální hermeneutické fenomenologii užitečný v rozpoznání významných skutečností a může být nápomocen v seberozvoji manažerů, není zcela dostačují v ohledu mezilidské interakce. Navržený přístup rozšiřuje existenciální hermeneutickou fenomenologii o filozofii Jana Patočky a Eugena Finka, přičemž je poukázáno, že tento rozšířený koncept hraje významnou roli při rozpoznání a interpretaci klíčových momentů prožívané zkušenosti, týkající se kritického stavu v práci označovaného jako existenciální narušení (existential disruption). Zároveň také umožňuje analyzovat interpersonální vztahy, které mají významný vliv na pracovní úspěšnost. Čtvrtá kapitola je založena na analýze a interpretaci výsledků jednotlivých případových studií. Jsou analyzována průniková témata (souvislosti mezi jednotlivými studiemi) a zodpovězeny výzkumné otázky. V páté kapitole je diskutován přínos výzkumu pro seberozvoj manažerů.The dissertation presents the results of qualitative research based on its own extended version of the combination of the methods of Interpretive Phenomenological Analysis (IPA) and Existential Hermeneutic Phenomenology (EHP). The aims of the dissertation are divided into conceptual and research objectives. The conceptual aim is to develop the interpretive framework of the IPA-EHP method. The research aim is to answer the main research questions related to critical moments of managerial practice. In particular, this is the question of what meaning managers attribute to critical moments in their practice in the context of a transformative process related to their modes of being (inauthentic and authentic experiencing). This in turn relates to the question of how these critical situations can be overcome. Answering the research questions allows us to consider IPA-EHP also as a practical tool for self-development of managers. The first chapter of the thesis presents existential approaches applied in management, especially in the area of self-development of managers. It compares Western and Eastern management approaches and analyses the basic principles of existential management philosophy. In the second chapter, a review of existing research dealing with the experience of critical situations and states close to burnout is presented. Chapter three describes the research questions, defines the research method and proposes a conceptual framework for interpreting the research findings. In this section, the conceptual aim is fulfilled. It is shown that although the original Heideggerian concept used in existential hermeneutic phenomenology is useful in recognizing significant facts and can be helpful in the self-development of managers, it is not quite sufficient in terms of interpersonal interaction. The proposed approach extends existential hermeneutic phenomenology to include the philosophy of Jan Patočka and Eugen Fink, and it is pointed out that this extended concept plays a significant role in recognizing and interpreting key moments of lived experience related to a critical condition at work referred to as existential interruptions or upheavals. At the same time, it also allows for the analysis of interpersonal relationships that have a significant impact on job success. The fourth chapter is based on the analysis and interpretation of the results of each case study. Intersecting themes (connections between the studies) are analysed and the research questions are answered. Chapter five discusses the contribution of the research for managerial self-development.