Cílem práce je představit vliv estetického pojetí přírody a teocentrismu Jeana-Jacquese Rousseaua na konstituci vztahu přírody a kultury, které mělo zásadní význam pro pozdější pojetí ochrany přírody a životního prostředí. Vlastním předmětem práce pak bude analýza autorova pojetí přirozeného řádu v přírodě a krajině v kontrastu s civilizovaným světem/městem, koncept svobody a divokosti a jeho aplikace v environmentální etice, včetně rozboru zpochybnění hodnot civilizace. V poslední části pak bude shrnuta kritika této Rousseauovy koncepce.The aim of the work is to present the influence of the aesthetic notion of nature and the theocentrism of Jean-Jacques Rousseau on the constitution of a relation of nature and culture, which carried an essential significance on a recognition of the later notions of nature preservation and conservation biology. The respective subject matter will be the analysis of the author's approach to natural order in nature and landscape in contrast to the civilized world / city, the concept of freedom and savagery and its application in environmental ethics, including an analysis of disputed values of civilization. In the last part, a critique of this Rousseau's concept will be discussed.