Předkládaná diplomová práce se věnuje otázce posilování úřadu Evropského veřejného ochránce práv v období prvních 25 let jeho fungování, tedy od roku 1995 po rok 2020. Zkoumá vliv, jaký na ono posilování mají formální a neformální dimenze. Prvně jmenovaná zahrnuje dopad smluvního rámce EU a dokumentů schválených Evropským parlamentem ovlivňujících aspekty Evropského veřejného ochránce práv. U druhé neformální dimenze je zkoumáno, zda a jakým způsobem má vliv na posilování EO. Výsledným zjištěním je, že skutečně má vliv a ten lze rozdělit do tří oblastí. Jedná se o maximalistický výklad smluvního rámce, tedy, jak EO interpretuje pravomoci, jež jsou mu dány formální dimenzí. Druhou oblast představuje personalizace, znamenající vliv osobnosti, která se nachází v čele úřadu na jeho fungování. Poslední oblastí v rámci neformální dimenze je politizace. Ta je chápána coby ústup EO od technických záležitostí a příklon k zásahům do politické dimenze, jež vyvolává střety s institucemi EU. Pozornost je zaměřena především na posilování skrze zmíněné dimenze v intra-institucionálním rámci, tedy ve vztahu Evropského veřejného ochránce práv k dalším orgánům a institucím EU. Sledováno je rovněž to, jak zmíněné dimenze ovlivňují oblasti činností úřadu. Práce ve vztahu k těmto dimenzím a posilování následně zodpovídá na čtyři výzkumné otázky. Zároveň je poukázáno na nedostatečný zájem teorií evropské integrace nejen o zkoumaný úřad, ale obecně o instituce EU, což dokládá komplikovaná teoreticko-konceptuální reflexe.This master thesis is about strengthening of the European ombudsman since its creation in 1995 until 2020 when it celebrated 25 years of its existence. Focus of this work is on how formal and informal dimension impacts this strengthening. The formal dimension involves how EU treaties and other documents approved by European parliament have impact on European ombudsman. In case of the informal dimension, the goal is to find out if it has any effect at the strengthening or not. In case it has, then find out how can this effect be expressed. The answer is that the informal dimension supports the strengthening of EO in three ways. The first is maximalization of the formal dimension which means how the EO itself interpretate his powers given to him by treaties and formal documents. Second way is personalisation which looks at how the person in charge of EO bureau affects how the EO works. Last part of the informal dimension is politicization. Politicization in this context means increase in cases concentrated at the political work of EU which carry with itself clashes with political representatives. Attention goes to mentioned strengthening through these dimensions in intra-institutional frame, meaning relations between European ombudsman and other EU organisations and institutions. Taken into consideration is also how these dimensions impact areas of work of European ombudsman. This thesis then answers four research questions focused on more detailed aspects of these issues. As secondary effect this work also shows lack of theoretic approach not just towards the European ombudsman itself but towards EU institutions more generally.