Diplomová práce prakticky mapuje přístup obecných soudů České republiky při rozhodování o přípustnosti převzetí osob do psychiatrických léčeben ve smyslu § 78 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, došlo-li k jejich zdravotnické detenci na základě § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Nedobrovolné hospitalizace v psychiatrických léčebnách jsou zde přiblíženy nejen prostřednictvím jejich hmotněprávní úpravy a nastíněním první fáze detenčního řízení, ale také optikou ústavněprávních a mezinárodněprávních závazků. Zejména se jedná o závazky plynoucí z práva na osobní svobodu a na spravedlivý proces, a to ve vztahu k osobám s duševním postižením. V popředí uvedené práce tedy stojí problematika zákonnosti zbavení osobní svobody osob trpících duševními nemocemi a existence účinných garancí proti svévoli. Proto mezi další výchozí prameny patří Listina základních práv a svobod, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a také judikatura Ústavního soudu České republiky či Evropského soudu pro lidská práva. Skutečný přístup okresních soudů k dodržování předmětných závazků vyplývá z praktické analýzy 101 usnesení o přípustnosti převzetí za rok 2019 a 20 protokolů o jiném soudním roku. Analýza operuje s výzkumnými kritérii, jež mají odrazit (ne)splnění hmotněprávních podmínek nedobrovolné hospitalizace, kvalitu odůvodnění zmíněných usnesení, efektivnost a míru zapojení ustanoveného opatrovníka do řízení a náležité zjištění skutkového stavu. Přínos této analýzy tudíž spočívá v odhalení reality detenčního řízení v České republice a nedostatků jeho právní úpravy a praxe s ohledem na lidskoprávní požadavky vnitrostátního a mezinárodního práva. V tomto směru práce nabízí doporučení ke změně přístupu soudců a opatrovníků tak, aby došlo ke zvýšení úrovně detenčního řízení z pohledu respektování práv osob s duševním postižením.The thesis conducts a survey of Czech civil courts' approach to proceedings concerning declaration of permissibility of admission to psychiatric hospital regulated by § 78 of Act. no. 292/2013 Coll., on special court proceedings. Yet it focuses only on medical detentions based on reasons given in § 38/1 b) of Act. no. 372/2011 Coll., on healthcare services. This thesis introduces involuntary hospitalizations in psychiatric hospitals via the description of substantive law and the first part of detention proceeding. Moreover, this institute is explained there in the way of constitutional and international obligations, which are associated especially with the right to personal liberty and the right to a fair trial in relation to persons with mental disabilities. Issues like lawful deprivation of personal liberty or lack of guarantees against arbitrariness have the crucial role for the thesis. Therefore, the main sources consist of Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, Convention on the Rights of Persons with disabilities and also the case law of the Czech Constitutional Court or the European Court of Human Rights. The real approach of district courts to meet all requirements of detention proceedings arise from the analysis of 101 judgements declaring the permissibility of admission and 20 records about special court's hearing. The analysis operates with criteria that should reflect the respect to substantive law conditions, the quality of adequate reasons in decisions, effective representation and the role of the guardian or the disposition with sufficient evidence. This thesis points out the real situation of Czech detention proceedings as well as their legislative and practical flaws according to the human rights standards. For this reason, the thesis contents recommendations for judges and guardians. The recommendations are to improve the level of judicial review and procedural guarantees for persons with mental disabilities.