V rešeršní části práce byl geologicky a geomorfologicky vymezen prostor Hornomoravského úvalu. Byla popsána metoda seismiky, od jejího historického vzniku, přes jednotlivé typy seismických vln až po šum, který samotnou kvalitu signálu zhoršuje. Praktická část práce se zabývá detailním popisem metodiky měření a následné filtrace dat s použitím odlišných způsobů odstranění nežádoucího šumu. V práci byly použity dva způsoby stackingu dat - za konstantní rychlosti 1600 m/s a za použití 2D rychlostního modelu. Výsledný profil zobrazuje hlavní reflektor v hloubkách 160 - 250 m. Dále byly identifikovány dvě rychlostní seismické facie RSF1 a RSF2, které jsou korelovány s informacemi z vrtů a srovnány s dostupnými seismickými daty z prostředí HMU. Na základě těchto dat byl hlavní reflektor v profilu spojen s hranicí baden/pliocén. Zlom uváděný v geologické mapě nebyl v profilu Držovice zastižen.In the research part of this bachelor thesis, the area of the Upper Moravia basin was geologically and geomorphologically defined. The method of seismics has been described, from its historical origin, through individual types of seismic waves and noise, which deteriorates the quality of the signal itself. The practical part of the thesis deals with a detailed description of the methodology of measurement and subsequent data filtering using different methods of removing unwanted noise. Two methods of data stacking were used in the work - at a constant velocity of 1600 m/s and using a 2D velocity model. The resulting profile shows the main reflector at depths of 160 - 250 m. Moreover, two velocity seismic facies RSF1 and RSF2 were identified. The facies are correlated with information from drill holes and compared with available seismic data from the Upper Moravia basin. Based on these data, the main reflector in the profile was connected with the Baden/Pliocene boundary. Fault structure displayed in the geological map was not identified in the Držovice profile.