Úvod: Představa pohybu je dynamický kognitivní proces, který má potenciál zlepšit pohybové funkce v rámci rehabilitace i tréninku. Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit vliv představy pohybu na svalovou aktivitu distálních svalů DKK v situaci před a po realizaci daného pohybu. Dílčím cílem bylo ozřejmit změnu subjektivního hodnocení náročnosti představy v souvislosti se změnou svalové aktivity. Metodika: Experimentálního měření se zúčastnilo 10 zdravých jedinců v průměrném věku 22,8 let (?3,8), průměrné výšky 169,4 cm (?8,2) a průměrné hmotnosti 67,3 kg (?13,2). Všichni probandi prokázali dobrou motorickou představivost podle MIQ-R. Svalová aktivita m. gastrocnaemius medialis obou DKK byla snímána pomocí povrchové elektromyografie za použití telemetrických sensorů Trigno IMU/EMG (Delsys?, Boston, USA). Byla měřena svalová aktivita v klidu, při představě výstupu na schod před a po realizaci výstupu a při realizaci výstupu na schod. Měření bylo opakováno pro obě DKK, kdy byla rozlišena dominantní a nedominantní DK. Po každé představě pohybu následovalo subjektivní hodnocení náročnosti představy probandem na škále 1-7 (1 - velmi obtížné, 7 - velmi snadné). Výsledky: Nebyla pozorována signifikantní změna svalové aktivity distálních svalů DKK během představy pohybu před v porovnání s představou po realizaci daného pohybu. Signifikantní změna byla patrná ve změně hodnocení subjektivní náročnosti představy pohybu, kdy představa pohybu po jeho bezprostřední realizaci byla hodnocena jako subjektivně snazší. Nebyl prokázán statisticky významný vztah mezi změnou subjektivního hodnocení náročnosti představy pohybu a změnou svalové aktivity distálních svalů DKK. Závěr: Svalová aktivita distálních svalů DKK při představě pohybu není ovlivněna předchozí realizací daného pohybu. Představa pohybu je vnímána jako subjektivně snazší v případě, že jí bezprostředně předchází realizace daného pohybu. Subjektivně vnímaná náročnost představy nesouvisí se svalovou aktivitou během představy.Introduction: Motor imagery is a dynamic cognitive process, that has the potential to improve motor function in terms of rehabilitation or training. Aim: The aim of this work was to evaluate the impact of motor imagery on muscle activity of distal leg muscles. Another aim was to describe the change of motor imagery vividness in connection with muscle activity. Methods: 10 healthy young subjects participated in the experiment: the average age of 22,8 years (?3,8), height 169,4 cm (?8,2) and weight 67,3 kg (?13,2). All of the participants exhibited good motor imagery vividness according to MIQ-R. Muscle activity of m. gastrocnaemius on both legs was measured by surface electromyography with telemetric sensors Trigno IMU/EMG (Delsys?, Boston, USA). Muscle activity was examined for resting condition, for motor imagery situation and for physical activity for both, dominant and nondominant leg. Each motor imagery task was followed by subjective evaluation of motor imagery vividness of the participants on scale 1-7 (1 - very difficult, 7 - very easy). Results: We did not observe any significant change in muscle activity during motor imagery before and after physical performance of the imagined task. We proved the change of subjective vividness of motor imagery, in which case the imagery task was easier after movement realization. We failed to prove a connection between subjective vividness of motor imagery and muscle activity of distal leg muscles. Conclusion: Muscle activity of distal leg muscles during motor imagery is not influenced by earlier physical performance of the imagined task. In case that the task is performed immediately before the imagery task, motor imagery is subjectively perceived to be easier. Subjective vividness has no connection with muscle activity during motor imagery.