Úvod: Cévní mozková příhoda stojí za vznikem mnoha funkčních poruch v oblasti horní a dolní končetiny. Práce předkládá přehled poznatků o využití funkčního testování u pacientů po cévní mozkové příhodě. Především se zaměřuje na hodnocení horní a dolní končetiny pomocí Fugl-Meyer hodnocení. Cíl: Zhodnotit schopnost zotavení horní a dolní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě po absolvování rehabilitace. Dílčím cílem bylo zhodnotit, do jaké míry je případné zlepšení ve Fugl-Meyer hodnocení reflektováno v rychlosti a koordinaci chůze po rehabilitaci. Metodika: Měření se zúčastnilo 9 probandů (průměrný věk 59,11 ? 9,57) v subakutní fázi ischemické cévní mozkové příhody v povodí arteria cerebri media. Žádný z probandů netrpěl kognitivním deficitem a všichni byli schopni samostatné chůze bez pomůcek. Testování probíhalo v následujícím pořadí: Fugl-Meyer hodnocení (FMA) horní a následně dolní končetiny, test rychlosti chůze (10 Meter Walk Test - 10MWT) a koordinace chůze (Timed Up and Go - TUG). Každý proband se zúčastnil dvou měření, vstupní proběhlo před zahájením rehabilitace a výstupní po absolvování rehabilitace při ukončení hospitalizace. Výsledky: Byly zjištěny statisticky významné výsledky po absolvování rehabilitace u FMA horní končetiny, konkrétně u reflexů a volních pohybů horní končetiny (p = 0,043), koordinace/rychlosti (p = 0,028) a reflexů, volních pohybů horní končetiny, zápěstí, ruky a koordinace/rychlosti (p = 0,028). Mírné zlepšení bylo zaznamenáno u FMA dolní končetiny u čití (p = 0,068), reflexů a volních pohybů dolní končetiny (p = 0,076), ale výsledky nebyly statisticky významné. Statistické výsledky ukázaly výrazné zlepšení rychlosti chůze u 10MWT (p = 0,025) a TUG (p = 0,012) po ukončení rehabilitace. Mezi 10MWT a jednotlivými doménami FMA dolní končetiny nebyla zaznamenána žádná statisticky významná závislost. Středně silná záporná korelace (r = -0,651) byla zjištěna mezi reflexy a volními pohyby dolní končetiny u FMA a TUG. Závěr: FMA horní a dolní končetiny je vhodné pro testování pacientů v subakutní fázi po cévní mozkové příhodě, v kombinaci s TUG a 10MWT reflektují zlepšení dosažená v průběhu rehabilitace.Introduction: Stroke is responsible for many upper and lower extremity functional disorders. This thesis presents an overview of knowledge about using functional testing in stroke patients. It focuses on assessment of upper and lower extremity using the Fugl-Meyer assessment. Aim: To evaluate recovery of upper and lower extremity of stroke patients after rehabilitation. Sub-aims are to evaluate the Fugl-Meyer assessment in relation to gait speed and gait coordination after rehabilitation. Methods: 9 probands (average age 59,11 ? 9,57) in the subacute phase of ischemic stroke in the basin of the middle cerebral artery were examined. None of the probands suffered from a cognitive deficit and all of them were able to walk independently without aids. Testing was performed in the following order: Fugl-Meyer assessment (FMA) of upper and lower extremity, gait speed test (10 Meter Walk Test - 10MWT) and gait coordination test (Timed Up and Go - TUG). Each proband participated in two measurements, input measurement before the start of rehabilitation and output measurement after completion of rehabilitation and termination of hospitalization. Results: Statistical results showed a significant improvement after rehabilitation in FMA upper extremity, specifically reflex activity and volitional movement of upper extremity (p = 0,043), coordination/speed (p = 0,028) and reflex activity, volitional movement of upper extremity, wrist, hand and coordination/speed (p = 0,028). Mild improvement of FMA lower extremity was in sensation (p = 0,068), reflex activity and volitional movement of lower extremity (p = 0,076), but these results were not significant. Statistical results showed significant increase of gait speed in 10MWT (p = 0,025) and TUG (p = 0,012) after rehabilitation. No statistically important correlation was observed between 10MWT and domains of FMA lower extremity. A moderately negative correlation (r = -0,651) was found between reflex activity and volitional movement of lower extremity of FMA and TUG. Conclusion: FMA of upper and lower extremity is appropriate for testing patients in the subacute phase after stroke, in combination with TUG and 10MWT they reflect the improvement achieved during rehabilitation.