Tématem bakalářské práce je komparace obrazu šoa v novele Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma (1958) a v následných dvou adaptacích - filmové (Jiří Weiss, 1959) a televizní (Karel Smyczek, 1997). Práce se soustředí v prvé řadě na analýzu konstrukce obrazu šoa v jednotlivých žánrech (literární text, celovečerní hraný film, televizní inscenace). Bude srovnávat specifika a také limity literárního a filmového jazyka (s důrazem na rozdíly mezi filmovou a televizí tvorbou), soustředí se také na kompozici vyprávění. Zároveň se pokusí o analýzu umělecké reflexe změn společenských paradigmat v důsledku historicko-politického vývoje v jednotlivých zpracováních. Zkoumat bude jak posuny, ke kterým došlo v šedesátých letech v souvislosti s tzv. "Eichmannovým procesem" v umělecké tvorbě s tématikou šoa obecně, tak specifika československého a českého historicko-politického prostoru. Soustředit se bude také na užívání a vytváření nových stereotypů. Cílem práce je na příkladu literárního textu Jana Otčenáška a jeho následných filmových adaptací zjistit, zda kinematografie reaguje na změny kulturních a společenských paradigmat podobně jako literatura a jak se v závislosti na tom mění výběr a způsob užití prostředků k umělecké konstrukci obrazu šoa.The subject of this bachelor's thesis is a comparative analysis of the image of the Shoah in the novel Romeo, Julie a tma by Jan Otčenášek and in two subsequent adaptations. One being cinematic (Jiří Weiss, 1959) and the other one televisual (Karel Smyczek, 1997). The main focus of this thesis is primarily on the construction of the image of Shoah in individual genres (literary text, feature film, and television adaptation). The specifics, as well as the limits of literary and film language (with emphasis on the differences between film and television production), will be compared in this thesis with a special focus on the composition of narrative. At the same time, an attempt will be made to analyze the artistic reflections of changes in social paradigms as a result of historical and political developments in each of the works. The thesis will examine both the shifts that took place in the 1960s in connection with the so-called "Eichmann process" in artistic creation with the theme of the Shoah in general and the specifics of Czechoslovak and Czech historical and political space. It will also focus on using and creating new stereotypes. The thesis aims to find out, on the example of the literary text of Jan Otčenášek and his subsequent film adaptations, whether cinematography responds to changes in cultural and social paradigms similarly to literature and how the choice and use of means for artistic construction of the Shoah image changes.