Diplomová práce byla cílena na zhodnocení efektu zařazení balančního cvičebního programu pro prevenci zranění na konec tréninkové jednotky, kdy pracujeme v unaveném stavu v porovnání se zařazením totožného cvičebního programu před tréninkem. Výzkumný soubor tvořilo 13 basketbalistů BCM Orli Prostějov kategorie U17, U19 rozdělených do 2 skupin, kdy jedna skupina absolvovala 6týdenní cvičební program 3x týdně 15 minut vždy před tréninkem (experimentální skupina 1=7) a druhá vždy po něm (experimentální skupina 2=6). Před zahájením cvičebního programu všichni probandi podstoupili měření dynamické i statické posturální stability před a po provedení únavového protokolu pro zhodnocení bezprostředního dopadu únavy. Hodnotila se doba stabilizace a doba návratu u čelních a bočních náskoků na dominantní i nedominantní dolní končetinu. Statická posturální stabilita byla hodnocena pomocí směrodatné odchylky pohybu působiště reakční síly podložky v milimetrech (SD) v anteroposteriorním (AP) a mediolaterálním (ML) směru při stoji na jedné dolní končetině. Výsledky této studie neprokázaly statisticky významný rozdíl u hodnocení statické i dynamické posturální stability při porovnání experimentálních skupin. Jediná významná změna na hladině významnosti p 0,05 byla nalezena u hodnocení dynamické posturální stability při parametru doby návratu ve variantě náskoku bokem, a to jak na dominantní (p=0,018) tak i nedominantní DK (p=0,05) ve prospěch skupiny cvičící intervenční program po tréninku. U hodnocení směrodatných odchylek u statické posturální stability nedošlo k žádným signifikantním výsledkům ani vlivem únavového protokolu ani intervence.The diploma thesis was focused on evaluation the effect of performance balance training program for injury prevention at the end of training unit, under fatigue. We compared training under fatigue with a group performing identical training prior to commencing the basketball practice session. A total number of 13 basketball players from category U17, U19 BCM Orli Prostějov participated in the research. Group 1 was assigned a six-week intervention program, three times a week, 15 min unit always before the training session (Intervention group=7), group 2 performed the same but always after the practice training session (Intervention group=6). All probands were measured for static and dynamic postural stability before the intervention program, and then immediately after completion of the 6-week intervention. Measurement was performed before and after fatigue to assess the immediate impact of tiredness. Time to stabilization and First landing time (time from platform landing to initial reaching of the stability zone) was evaluated in anterior and lateral single-leg landing on dominant and non-dominant lower limb on the platform. Static postural stability was assessed using standard deviation in anteroposterior and mediolateral direction in single leg stance. The results of this study did not show statisticaly significant difference in the evaluation of static and dynamic postural stability when comparing experimental groups. The only significant effect at the level of significance p 0,05 was found in evaluation of dynamic postural stability in the parameter of First landing time. Value was significant in lateral land for both dominant (p=0,018) and non-dominant (p=0,05) lower limb in the group where probands performed intervention program before the practice training. Static postural stability did not show any statistically significant changes in standard deviation due to fatigue protocol, neither intervention.