Cílem této práce bylo zjistit, zda hluk v podobě dětského pláče má vliv na prožívání stresu. Následně, zda míra tohoto stresu může mít vliv na výkonnost práce zdravotnických záchranářů. Za účelem toho zjištění, bylo využito vnitrosubjektového experimentu na dvou modelových situacích. Tyto modelové situace byly téměř totožné a jejich náplní bylo poskytnutí přednemocniční péče kojenci, kdy v jedné situaci byl plačící model a ve druhé situaci byl model bez pláče. Prožívání stresu a jeho vliv na fyziologické funkce byl monitorován pomocí smartwatch Amazfit Bip a studenti byli současně hodnoceni v modelových situacích body. Byl prokázán statisticky významný rozdíl v tepové frekvenci a počtu získaných bodů mezi účastníky na modelové situaci s plačícím a neplačícím kojencem. Na tepovou frekvenci a počet získaných bodů nemělo vliv pořadí návštěvy těchto modelových situací. Byla prokázána zcela zanedbatelná korelace mezi počtem bodů a tepovou frekvencí na modelové situaci s plačícím kojencem a zanedbatelná negativní korelace mezi tepovou frekvencí a počtem bodů na modeloví situaci bez pláče. Z rozhovorů vyplývá, že studenti velice pozitivně hodnotí možnost vyzkoušet si situace, k nimž se při výjezdech často nedostanou a mají tedy možnost opakovaného nácviku. Navazující práce by bylo vhodné zaměřit na komunikační situace, které jsou spojené i se sociálním hodnocením.The aim of this work was to determine whether the noise in the form of baby crying has an effect on experiencing stress. Consequently, whether the level of this stress can affect the performance of paramedics. In order to find out, an in-object experiment on two model situations was used. These model situations were almost identical and their purpose was to provide pre-hospital care to infants, where in one situation there was a crying model and in the other situation there was a model without crying. The experience of stress and its effect on physiological functions was monitored using the Amazfit Bip smartwatch, and students were simultaneously evaluated in model point situations. A statistically significant difference in heart rate and the number of points obtained was demonstrated between participants in a model situation with crying and non-crying infant. The heart rate and the number of points obtained were not affected by the order of visit of these model situations. A completely negligible correlation between the number of points and the heart rate in the model situation with the crying infant and a negligible negative correlation between the heart rate and the number of points in the model situation without crying were demonstrated. The interviews show that students evaluate very positively the opportunity to try out situations that they often do not experience during intervention and therefore they have the opportunity to practise. Follow-up work should be focused on communication situations that are associated with social evaluation.