Náš výzkum se zaměřil na kognitivní a fyziologické aspekty lhaní. Na základě dat z experimentu jsme nepřijali H1 se zněním: Průměrná velikost amplitudy SCR závisí na tom, jestli participant odpovídá pravdivě, spontánně lže nebo klame na základě předchozí přípravy. Nepřijali jsme ani H2, která byla formulována obdobně pro závisle proměnnou "normovaný počet mrknutí". H3 formulovanou pro počet sakád jsme díky problémům při analýze elektrookulogramů nemohli ověřit. H4, která zněla: Délka časového intervalu mezi dokončením dotazu a započetím odpovídání závisí na tom, jestli participant odpovídá pravdivě, spontánně lže nebo klame na základě předchozí přípravy, jsme přijali, F(2, 1087) = 36,26; p < 0,001. Vyčíslili jsme, že přítomnost vysoké kognitivní zátěže navyšuje reakční čas o 0,74 s. Tím jsme podpořili myšlenku, že by se reakční čas mohl stát užitečným ukazatelem detekce lži. Dále jsme popsali řadu odpověďových tendencí při předpřipraveném lhaní. Ty mohou spolu s tendencemi při spontánním lhaní (Jánská, 2019) posloužit k tvorbě metody pro oblastí zaměřování pátrání a metody pro odhalování zatajované znalosti určitých faktů.Our research focused on the cognitive and physiological aspects of lying. Based on data from an experiment, we didn't accept H1, which stated: The average amplitude SCR depends on whether the participant responds truthfully, lies spontaneously or responds with a premeditated lie. We also didn't accept H2, which was formulated analogously for the dependent variable "standardised number of blinks". However, we could not verify H3 regarding the number of saccades, due to problems with the analysis of electrooculograms. We accepted H4, which stated: The length of the time between the completion of a question and the start of the answer depends on whether the participant answers truthfully, lies spontaneously or responds with a premeditated lie, F(2, 1087) = 36.26; p < 0,001. We determined that high cognitive stress increases the response time by 0.74 s. This supported the view that the response time could be a useful indicator for lie detection. We also described a number of response tendencies in case of premeditated lying. The tendencies described above, together with tendencies in case of spontaneous lying (Jánská, 2019), can be used to create a method for targeting areas of investigation and for detecting concealed knowledge of certain facts.