Emanuel Chvála (1. 1. 1851 - 28. 10. 1924) svou tvůrčí energii vtiskl zejména do hudební kritiky. Pod šifrou -la publikoval v denním tisku v letech 1880-1921 (Politik, Národní politika) a výběr svých článků spolu s dalšími postřehy uspořádal do Pamětí. Chválovo opus magnum opřené o intenzivní recenzentskou aktivitu a výbornou znalost posuzovaných skladeb, je vzácně uceleným zdrojem informací k jednomu z nejpozoruhodnějších období hudebních dějin českých zemí. Reflektuje zejména působení B. Smetany, A. Dvořáka a Z. Fibicha, zachycuje komplikovaný vztah Leoše Janáčka k Národnímu divadlu nebo osudy skladatelů mladší generace - J. Suka a V. Nováka, okrajově také B. Martinů.Emanuel Chvála (1. 1. 1851 - 28. 10. 1924) devoted his main energy to music criticism. Chvála began by writing music reviews for Lumír, Posel z Prahy and Dalibor, but his writings are more frequently identifiable by the cipher -la in the journal Politik/Národní politika, which was active for more than forty years (1880-1921). He collected a selection of his articles together with other observations into his Memoires, where he reflected especially composers like B. Smetana, A. Dvořák, Z. Fibich, and from younger genration - J. Suk and V. Novák. Chvála's chef d'oeuvre is a rare source of information on one of the most remarkable periods of Czech music history, because it is based on both - intensive critical activity and an excellent knowledge of the musical works under discussion.