Práce se zabývá testováním dosud ne příliš rozšířené neinvazivní metody monitoringu drobných arboreálních savců pomocí tzv. otiskových tubusů v průběhu dvou sezón (2019 a 2020) za účelem ověření efektivity a využitelnosti této metody v praxi, a to zejména pro detekci plchů. Získané otisky jsou určeny do druhu a je vyhodnoceno rovněž druhové spektrum a jeho prostorové rozmístění. Bylo instalováno celkem 75 otiskových tubusů na třech lokalitách (25 tubusů na každé) celkem po dobu 77 nocí (první a druhá lokalita 7 nocí, třetí lokalita 63 nocí). Drobní savci včetně plchů na tubusy reagovali pozitivně. Bylo získáno na 2481 dobře čitelných otisků. Většina otisků patřila plšíkovi lískovému a myšicím. Několik stop bylo určeno jako ptačích, jedna stopa patřila plchovi lesnímu a malou část otisků nebylo možné identifikovat. Ve dvou případech bylo v tubusu nalezeno hnízdo plšíka lískového. Výskyt plchovitých byl pozorován zejména na třetí lokalitě a během druhé sezóny. Výhodou této metody je kromě její neinvazivnosti také nízká finanční zátěž, jednoduchá manipulace s tubusy v terénu a schopnost pokrýt velkou plochu i na vícero lokalitách zároveň. Nevýhodou otiskových tubusů je časová náročnost při jejich výrobě a výměně papírových platforem, jakož i při vyhodnocování dat, a potřeba alespoň základní znalosti ekologie cílových druhů a schopnosti determinace získaných stop.The theses focuses on testing the not well-known and non-invasive method of monitoring small arboreal mammals using so-called footprint tracking tunnels. The data were collected during the summer of 2019 and 2020 and were used to determine the effectivity and usability of this method in practice, especially for detection of dormice. The aquired footprints were identified to species and the species spectrum and its spatial distribution were evaluated as well. During both seasons combined, 75 tracking tunnels were installed in three different locations (25 tunnels per location) for 77 nights (the first one and the second one for 7 nights, the third one for 63 nights). The target species responded positively to the tunnels and there were 2481 clear footprints found. Most of the tracks belonged to hazel dormouse and to Apodemus sp. A few prints were identified as bird footprints, one print as forest dormouse and a part of the tracks could not be identified. Two times a hazel dormouse nest was found in the tracking tunnels. The presence of dormice was observed mainly in the third location and during the second season. The advantages of this method, apart from its non-invasiveness, are a low cost, an easy manipulation with the tunnels in the terrain and the ability to cover a large area in numerous locations simultaneously. On the other hand, the main disadvantage is a time-consuming production of the tunnels and replacing the paper platforms. Furthermore, the basic knowledge of ecology of the target species and the ability to identify the aquired footprints is required.