Tématem této bakalářské práce je jazykový projev osob s neurodegenerativními mozkovými poruchami, jako jsou demence a Alzheimerova choroba. Tato onemocnění pacienty omezují hned v několika ohledech života a jedním z nich jsou kognitivní schopnosti, komunikace, tvorba a percepce řeči, schopnost vyjádřit se. Teoretická část dává vhled do tématu a oborů neurolingvistiky a psycholingvistiky, definuje degenerativní mozková onemocnění, popisuje jejich konkrétní příznaky a možné metody zkoumání v rámci těchto oborů. Zmiňuje také zásady konverzační analýzy. V praktické části jsou prezentovány případové studie pěti klientů, kterým byly diagnostikovány zmíněné choroby. Jejich projev je transkribován a následně analyzován dle jazykových rovin: foneticko-fonologické, lexikálně-sémantické, morfologicko-syntaktické a pragmatické. Závěrem shrnuji tyto analýzy, hodnotím aktuální komunikační schopnosti pěti klientů a srovnávám míru vlivu nemoci na jejich jazykový projev. Tato analýza je doplněna i o kvantitativní analýzu, která srovnává metriky textů jednotlivých klientů. V závěru práce zhodnotí, zda jsou některá specifika textů vhodná k užití v automatických prediktorech a navrhne další postup výzkumu.The topic of this bachelor thesis is the language expression of people with neurodegenerative brain disorders, such as dementia and Alzheimer's disease. These diseases limit the patients in several aspects of life. One of them being cognitive abilities, communication, production and perception of speech and the ability to express themselves. The theoretical part gives insight into the topic and fields of neurolinguistics and psycholinguistics, it defines the diseases mentioned above, describes their symptoms and possible research methods within these fields. It also mentions the principles of conversation analysis. The practical part presents five case studies of clients who were diagnosed with these diseases. Their language expression is transcribed and subsequently analysed according to these language levels: phonetic-phonological, lexical-semantic, morphological-syntactic and pragmatic. Finally, I summarize these analyses, evaluate the current communication skills of all five clients and compare the degree of influence of the disease on their language expression. This analysis is supplemented by a quantitative analysis, which compares the metrics of texts of individual clients. At the end, the work evaluates whether some specifics of the texts are suitable for use in automatic predictors of the diseases and suggests further research.