V posledních desetiletích se profil současných generací seniorů mění směrem k aktivnější účasti na ekonomických a sociálních procesech na úrovni rodiny, komunity nebo společnosti jako celku, což klade zvýšený důraz na to, aby učení mohlo pokračovat pozdních letech života. V souvislosti s tímto trendem vyvstává potřeba pedagogického výzkumu, který by zkoumal udržování nebo získávání kompetencí potřebných pro aktivní účast seniorů na společenském životě. V rychle se měnících vzdělávacích prostředích stojí senioři před úkolem převzít odpovědnost za svůj osobní rozvoj a učit se podle svých životních potřeb v režimu, který si řídí sami. Studium v pozdějších letech života ukázalo, že přístup generativity poskytuje kontext pro učení starších dospělých pro osobní růst, soběstačnost a rozvoj kompetencí ve prospěch jejich sociálního prostředí. Existuje však jen málo znalostí o tom, jak kontexty související s generativitou ovlivňují sebeřízené učení seniorů. V teorii a výzkumu sebeřízeného učení není koncept sebeřízeného učení vztahován ke konceptu generativity jako kontextu pozdějšího učení. Je nutné porozumět, jak senioři vnímají a realizují své sebeřízené učení v prostředích spjatých s aktivitou vycházející z generativity. Cílem studie je teoreticky vymezit sebeřízené učení seniorů prostřednictvím generativity: identifikovat význam učení, popsat proces a jeho prvky a vysvětlit, co působí na implementaci učení. Metoda zakotvené teorie je použita k odpovědím na výzkumné otázky: Jak senioři rozumějí svému sebeřízené učení v kontextu generativity? Jak starší dospělí realizují své vlastní učení v generativní činnosti? Jaké faktory ovlivňují sebeřízené učení seniorů v kontextech generativity? Volba metod a procesů studia zakotvené teorie je vedena jejich shodou s paradigmatem interpretativního výzkumu a paradigmatem sociálního konstruktivismu jako teoretického přístupu. Konstrukce zakotvené teorie je založena na interdisciplinárním přístupu k učení se v pozdní etapě života kombinující relevantní teoretické perspektivy z oborů sociální gerontologie, pedagogické gerontologie a andragogiky, které umožnily získat vhled jak do sociálně-psychologického kontextu učení se v pozdním životě, tak do paradigmatu vzdělávání v pozdním věku, při stárnutí. Jako metoda sběru dat je použit polostrukturovaný rozhovor a analýza dat je provedena v souladu s přístupem zakotvené teorie. Na základě zjištění empirického výzkumu studie poskytuje zakotvenou teorii, která představuje interaktivní model sebeřízeného učení ukazující vzájemný vztah mezi generativitou a učením v pozdních letech života odhalením charakteristických prvků procesu učení a kontextu. Klíčová zjištění studie naznačují následující: (1) senioři umisťují svůj pozdější seberozvoj v generativitě; (2) prostřednictvím zapojení do informované generativity vytvářejí senioři autentické učení v okolnostech ovlivněných změnami v pozdním životě; 3) ve svém informovaném učení založeném na generativitě slaďují senioři minulost a přítomnost tak, že integrují zkušenosti před odchodem do důchodu s potřebami učení po odchodu do důchodu; (4) sebeřízené učení v kontextu generativity je postaveno na udržení self-efficacy za okolností omezených věkem, tedy stárnutím. Novost studie spočívá v synergii konceptů generativity a sebeřízeného učení zobrazených zakotvenou teorií sebeřízeného učení v pozdním, seniorském, životě informované generativity.In the recent decades, the profile of contemporary generations of older people has been changing towards more active participation in economic and social processes at the level of the family, community or society at large, which places an increased emphasis on learning to be continued into later life. In the context of this trend, there arises a need for education research to explore the phenomena of older adults maintaining or gaining the competences needed for participation. In the fast-changing learning environments, older adults face the challenge of taking responsibility for their personal development and learning for their life needs in a self-directed mode. The scholarship on later life has shown that engagement in generativity provides contexts for older adults' learning for personal growth, self-sufficiency, and development of competences to benefit their social environments. However, there is little knowledge of how generativity-related contexts impact self-directed learning of older adults. In self-directed learning theory and research, the concept of self-directed learning has not been considered in relation to the concept of generativity as context to later life learning. It is necessary to understand how older adults perceive and implement their self-directed learning in the environments provided by generativity-based activity. The aim of the study is to theorize older adults' self-directed learning through their engagement in generativity: to identify the meaning of learning, describe the process and its elements, and explain the factors which affect implementation of learning. The grounded theory methodology is applied to address the research questions: How do older adults understand their self-directed learning in the context of generativity? How do older adults implement their self-directed learning in generative activity? What factors affect self-directed learning of older adults in generativity-based contexts? The choice of methods and processes of the grounded theory study is guided by their congruence with the interpretive research paradigm and the social constructivist paradigm as a theoretical approach The construction of the grounded theory is based on an interdisciplinary approach to later-life learning combining relevant theoretical perspectives within the disciplines of social gerontology, educational gerontology and andragogy, which allowed obtaining insights both into the socio-psychological context of later life learning, and the ageing-related educational paradigm. The semi-structured face-to-face interview is used as the method of data collection, and the data analysis is conducted consistent with the evolved grounded theory approach. Based on the findings of empirical research, the study provides a grounded theory, which presents an interactive model of self-directed learning showing the interrelation between generativity and later life learning by revealing the characteristic elements of the learning process and the contextual influences. The key findings of the study suggest the following: (1) older adults position their later life self-development in generativity; (2) through engagement in informed generativity, older adults construct authentic learning in later life changes-affected circumstances; (3) in their informed generativity-based learning, older adults reconcile past and present by integrating pre-retirement learning experience with post-retirement learning needs; (4) self-direction in learning in generativity-based context is built on sustaining self-efficacy in aging-restricted circumstances. The novelty of the study lies in the synergy of the concepts of generativity and self-directed learning displayed in the grounded theory of self-directed later life learning in informed generativity.