Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit intraindividuální variabilitu posturální stability u jedinců ve věku 60 až 75 let, která byla hodnocena pomocí Balančního systému Biodex, při třech za sebou jdoucích pokusech a ve dvou po týdnu jdoucích měřeních. Výzkumný soubor neměl v anamnéze žádné operace, ani závažné zranění v oblasti dolních končetin, ani další příčiny, které by neumožnovaly provedení testu. U souboru byly hodnoceny dva testy. První byl modifikovaný test senzorické interakce při udržení rovnováhy (m-CTSIB), u kterého se hodnotil parametr "sway index", neboli index vychýlení probanda. Test byl prováděn ve čtyřech různých situacích, kdy každá trvala 30 sekund a pauza mezi nimi byla 10 sekund. Druhý byl test limitů stability (LOS), u kterého byl hodnocen parametr maximální úhel vychýlení probanda, a to v osmi směrech. Oba testy byly provedeny třikrát v prvním i v následujícím druhém týdnu. Výsledky testu m-CTSIB pro jednotlivé testované situace ukázaly dobrou homogenitu (koeficienty ICC nad 0,7) v prvním týdnu měření pro všechny testované situace, s výjimkou první a třetí testované situace v týdnu druhém. Při porovnání výsledků prvního a druhého týdne měření však byla homogenita výsledků slabá (koeficienty ICC v rozmezí 0,505 - 0,643). Výsledky testu limitů stability pro jednotlivé směry ukázaly vysoké koeficienty ICC v prvním týdnu (koeficienty ICC v rozmezí 0,887 - 0,936) i ve druhém týdnu měření (koeficienty ICC v rozmezí 0,894 - 0,957). Při porovnání výsledků testu LOS prvního a druhého týdne měření byla homogenita výsledků ve většině případů dobrá (koeficienty ICC v rozmezí 0,607 - 0,864). Při hodnocení testu m-CTSIB a srovnání parametrů sway index v jednotlivých situacích mezi sebou byl zjištěn významný statistický rozdíl. K tomuto byl využit Wilcoxonův párový test. Na závěr můžeme říci, že pro spolehlivé a objektivní hodnocení posturální stability stoje je potřebné vycházet z výsledků přístrojových vyšetření, kde jedna z možností je testování na Balančním systému Biodex.The goal of this diploma thesis was to assess the intra-individual variability of postural stability in individuals aged between 60 and 75 years; the aim was achieved by means of the Biodex Balance System, in three consecutive experiments and in two weekly measurements. The research group did not evince history of any surgeries, or serious injuries of the lower limbs, or other causes that would disable the execution of the test. The group submitted to two tests; the first was a modified equilibrium sensory interaction test (m-CTSIB), during which the parameter "sway index", or proband deflection, was assessed. The test was performed in four different situations; each lasted 30 seconds and were separated by pauses of 10 seconds. The second test which was executed was the limit of stability test (LOS), in which the parameter of the maximum angle of deflection of the proband was evaluated in eight directions. Both tests were performed three times in the first and the following second week. The results of the m-CTSIB test for the individual tested situations demonstrated good homogeneity (ICC coefficients above 0.7) in the first week of the measurement for all tested situations, with the exception ofthe first and third test situations in the second week. Nonetheless, when the results of the first and second weeks of measurement were compared, the homogeneity of the results was weak (ICC coefficients in the range of 0.505 - 0.643). The outcomes of the test of limit of stability for each direction showed high ICC coefficients in the first week (ICC coefficients in the range of 0.887 - 0.936) and in the second week of measurement (ICC coefficients in the range of 0.894 - 0.957). When comparing the LOS test results of the first and second weeks of measurement, the homogeneity of the results was good in most cases (ICC coefficients in the range of 0.607 - 0.864). When the m-CTSIB test was evaluated and the parameters of the sway index were contrasted in individual situations, a significant statistical difference was found. To achieve this, the Wilcoxon paired test was used. In conclusion, we can state that to obtain a reliable and objective evaluation of postural stability of standing, it is essential to proceed from the results of instrumental examinations, where testing on the Biodex Balance System represents one of the options.