Počet záznamů: 1  

Srovnání vlivu celkové anestezie a analgosedace při katetrizační léčbě pacientů s paroxysmální fibrilací síní

  1. Údaje o názvuSrovnání vlivu celkové anestezie a analgosedace při katetrizační léčbě pacientů s paroxysmální fibrilací síní [rukopis] / Ondřej Moravec
    Další variantní názvySrovnání vlivu celkové anestezie a analgosedace při katetrizační léčbě pacientů s paroxysmální fibrilací síní
    Osobní jméno Moravec, Ondřej, (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názComparison of general anesthesia and conscious sedation in paroxysmal atrial fibrillation catheter ablation
    Vyd.údaje2020
    PoznámkaOponent Josef Kautzner
    Ved. práce Tomáš Skála
    Oponent Martin Fiala
    Oponent Robert Hatala
    Dal.odpovědnost Kautzner, Josef (oponent)
    Skála, Tomáš, (školitel)
    Fiala, Martin (oponent)
    Hatala, Robert, (oponent)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Doktorské studijní programy LF (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova celková anestezie * anlagosedace * fibrilace síní * katetrizační ablace * adenosin * dormantní vedení * rekurence arytmie * intrakardiální echokardiografie
    Forma, žánr disertace dissertations
    MDT (043.3)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulPh.D.
    Studijní programDoktorský
    Studijní programVnitřní nemoci
    Studijní oborVnitřní nemoci
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00268087-429597561.docx284.9 MB13.03.2020
    PosudekTyp posudku
    00268087-opon-111691930.pdfPosudek oponenta
    Průběh obhajobydatum zadánídatum odevzdánídatum obhajobypřidělená hodnocenítyp hodnocení
    00268087-prubeh-480856615.pdf28.08.201413.03.202026.08.2020S2

    Úvod: Radiofrekvenční katetrizační ablace (RFA) paroxysmální fibrilace síní (FS) může být provedena jak v celkové anestezii tak analgosedaci. Vliv míry anestezie na provedení výkonu při použití intrakardiálního ultrazvuku a eliminace dormantního vedení navozeného podáním adenosinu a na efektivitu ablace není jednoznačně znám. Metodika: Randomizovali jsme 150 pacientů s paroxysmální FS ke katetrizační izolaci plicních žil (PŽ) provedené v celkové anestezii (n = 77) nebo analgosedaci (n = 73). U všech pacientů bylo eliminováno adenosinem spouštěné dormantní vedení. Po ablaci byla u všech pacientů vysazena antiarytmická medikace. Všichni pacienti během jednoročního sledování podstoupili čtyři vyšetření sedmidenní EKG Holterovskou monitorací. Výsledky: V rekurenci FS nebyl mezi oběma skupinami nalezen statisticky signifikantní rozdíl (28,6% vs. 31,5%, p=0,695). U pacientů v analgosedaci trvala RFA celkově delší dobu (160min ? 32,1 vs. 132min ? 31,5, p ? 0,001) a zároveň byl zaznamenán delší čas samotné aplikace radiofrekvenční energie (40 ? 15 vs. 29 ? 11 min. p? 0,001) a delší skiaskopický čas (6,2min ? 5,3 vs. 4,3min ? 2,2, p? 0,001). Komplikace ablace se u obou skupin vyskytovaly v podobné míře. Závěr: Katetrizační ablace paroxysmální fibrilace síní provedená v analgosedaci není ve srovnání se zákrokem v celkové anestezii spojena s lepší úspěšností zákroku a menšími komplikacemi, je nicméně je spojena s delším trváním, delší aplikací radiofrekvenční energie a delším skiaskopickým časem.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.