Náhlá zástava oběhu mimo nemocnici je v současné době nejčastější příčinou úmrtí po celém světě. Šance na přežití klesá s každou minutou a je na místě zahájení neodkladné resuscitace. Laická kardiopulmonální resuscitace pak hraje nejvýznamnější aspekt v přežití zástavy oběhu. Při kontaktování operačního střediska se aktivuje záchranný řetězec a svědek události může být podpořen dispečerem v rámci Telefonicky asistované neodkladné resuscitace. V bakalářské práce byly řešeny dva dílčí cíle: míra úspěšnosti laické kardiopulmonální resuscitace při nepřerušované kompresi hrudníku oproti standardnímu postupu 30:2 u mimonemocniční náhlé zástavy oběhu a intervence dispečera během telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Ze sumarizace výsledků vyplývá, že intervence dispečera zvyšuje účinnost a efektivitu laické kardiopulmonální resuscitace a zároveň neexistuje výrazný rozdíl v úspěšnosti přežití mezi oběma způsoby. Předložené důkazy byly čerpány celkem z 30 zdrojů. Elektronické zdroje byly dohledány v databázích: EBSCO, PROQUEST, MEDVIK, MEDLINE, PUBMED a GOOGLE scholar.Out of hospital cardiac arrest is currently the leading cause of death worldwide. The chance of survival decreases with every minute and is in place of urgent resuscitation. Lay cardiopulmonary resuscitation then plays the most important aspect in the survival of cardiac arrest. When contacting the medical operations center, the rescue chain is activated and the witness of the event can be supported by the dispatcher as part of the dispatcher-assisted cardiopulmonary resuscitation. Two partial goals were set: success rate of lay cardiopulmonary resuscitation in uninterrupted chest compression versus the standard 30:2 procedure in out of hospital cardiac arrest and dispatcher's intervention during dispatcher-assisted cardiopulmonary resuscitation. Summary of the results shows that the intervention of the dispatcher increases the efficiency and effectiveness of lay cardiopulmonary resuscitation and at the same time there is no significant difference in the survival rate between the two methods. The submitted evidence was drawn from a total of 30 sources. Electronic resources were found in EBSCO, PROQUEST, MEDVIK, MEDLINE, PUBMED a GOOGLE scholar databases.