Záměrem práce je navrhnout metodologický přístup umožňující uchopit literaturu sociálních médií jako soubor platforem s odlišnými technickými parametry, uživatelskými aktivitami a vloženými obsahy. Měla by být zároveň schopna obsáhnout tamní hodnoty a estetická kritéria a vést tak k lepšímu pochopení kontextu sociálních médií, na jehož základě budou nabídnuty odpovídající nástroje analýzy. Řešení těchto metodologických překážek nabízí výzkum digitální literatury. Tento přístup umožňuje o literatuře sociálních médií uvažovat jako o součásti literárního systému, který se skládá z textů v různé míře závislých na virtuálním prostředí. Digitální literatura se od ostatních textů liší tím, že nemůže být z digitálního prostředí vyjmuta, aniž by nedošlo k narušení její struktury či ke změně sémanticky. Dílčí kapitoly jsou věnovány mechanismům konstitujícím tento systém a faktorům ovlivňujícím podobu tohoto prostředí (participativní kultura, interaktivita, virtuální komunity atd.). Obecně platí, že pro digitální literaturu je charakteristická fluidita a nestálá forma a že literární kvality jsou hodnoceny až na druhém místě. Při jejich posuzování je upřednostňován způsob využití technologie ve vztahu k textu a zapojení čtenářů do tvůrčího procesu. Na základě této skutečnosti bude na literaturu sociálních médií nahlíženo z perspektivy technotextu Katherin Haylesové. Mezi další důležité aspekty digitální literatury patří příležitost pro recipienty účastnit se participace na kreativním procesu spolu s autorem. Na rozdíl od digitální literatury založené na programové interaktivitě (na rovině čtenář-text), podstata literatury sociálních médií spočívá na interaktivitě síťové (člověk-člověk prostřednictvím softwaru). Tyto dva odlišné pohledy na interaktivitu ve vztahu k digitální literatuře jsou pro záměr práce důležité, tudíž budou rozebrány detailněji na příkladu výzkumu Marie-Laure Ryanové a Ruth Pageové. Využití příležitosti pro bezprostřední a veřejnou komunikaci mezi autorem a čtenáři je pro digitální literaturu sociálních médií charakteristická a stává se distinktivním rysem odlišujícím od sebe ostatní tvorbu objevující se v tomto prostředí. Obsah konverzace má vliv (přímý nebo nepřímý) na samotný proces psaní a odehrává se v rámci virtuální komunity. Přičemž každá komunita si klade odlišné cíle a panuje v ní mezi jejími členy odlišný stupeň důvěry. Roberto Simanowski tento výsledek kolaborace označuje jako sociální estetiku, založenou právě na vztahu mezi autorem/autory a čtenáři. Výzkum vlivu sociální estetiky a na estetiku literární je pro digitální literaturu sociálních médií klíčový, protože tato inherentní dynamika dovoluje reflektovat další typický rys těchto textů - preferování tvůrčího procesu a zážitku z kolaborace uvnitř komunity namísto posuzování díla až po jeho dokončení. Z tohoto důvodu nelze od sebe sociální a literární aspekty oddělovat. Jedině tak lze integrovat tyto texty do literárního systému správně, srovnávat je mezi sebou a lépe interpretovat. V této souvislosti Pageová hovoří o prvním a druhém příběhu a Isabell Klaiberová o primární a sekundární osnově. Jedním z nástrojů, jak vztah mezi literární a metatextovou složkou digitální literatury popsat, je diskurzivní analýza. Ta by měla v tomto případě podle Pageové zohledňovat tři kontextové faktory: mechanismus přidávání komentářů pod dílo, typ publika účastnící se diskuse a kvalitu komentovaného narativu. Blíže je tento postup popsán u amatérských literárních fór, blogů a wiki projektů. Práce je zakončena analýzou dvou příkladů digitální literatury sociálních médií ověřujících aplikovatelnost tohoto přístupu - blogoromán Srdce domova slouží jako příklad kolaborativního psaní a amatérské literární fórum SASPI jako příklad kolektivního způsobu psaní. K analýze primární a sekundární osnovy jsou vybráni čtyři autoři z tohoto fóra píšící prózu na pokračování.The work aims to devise a researcher method, which allows describing digital literature of social media as complex of platforms with different technical parameters, users' activities and inserted contents. At the same time, it should be able to cover values and aesthetic criteria characteristic for social media. It should be lead to a better understanding of the social media context, on which adequate tools of analysis will be offered. A solution to these methodological obstacles consists of digital literature research. It allows considered this literature as part of the literary system, which is full of texts depending on a various extent on the virtual environment. Digital literature differs from in other texts types that cannot be extracted from digital space without structural or semantic change. Particular chapters are interested in mechanism constituting of this system and factors influence on establishing this environment (participatory culture, interactivity, virtual communities, etc.). Generally, for digital literature is characteristic fluidity and an unstable form and evaluating literary quality in the second place. The more important thing is a way of use technology concerning the text and getting involve readers in the process of writing. At this fact, it is seen from the perspective of Katherin Hayles's concept technotext. Another essential aspect of digital literature is an opportunity for recipients participating with an author in the creative process. Unlike digital literature base on programmed interactivity (reader-text level), social media literature establish on network-bound interactivity (human-human via software). These differences are significant for thesis, therefore are described in more detailed on examples of Maria-Laure Ryan's work and Ruth Page's work. Using of opportunities for immediate and public communication between author and readers is for digital literature of social media characteristic and becoming to the distinctive feature distinguishing this literature from other works, which appear in social media. A conversation has an impact (direct or indirect) on the process of writing and takes place inside a virtual community. However, each community achieves different goals, and there is a varying degree of trust among its members. Roberto Simanowski names this result of collaboration as a social aesthetics, bases on the relation between the author(s) and readers. Research of impact social aesthetic on literary aesthetic is for digital literature of social media crucial due to inherent dynamic allowing reflection of typical features of these texts - preferring creative process and experience from collaboration inside the community rather than evaluating work after his finishing. For this reason, it is impossible to separate social and literary aspects. Only this way, can to integrate these texts into the literary system properly, compare among themselves, and better interpret it. In this context, Page talks about the first and the second story and Isabell Klaiber about the primary and the secondary plot. One tool to describe the relationship between literary and metatextual components of digital literature is discursive analysis. According to Page, it should take into account three contextual factors: the mechanism for adding comments under the work, the type of audience participating in the discussion, and the quality of the comment narrative. Closer to this process is described in amateur literary forums, blogs and wiki projects. Finally, the applicability of this approach is verified on two specific examples - the blog novel Srdce domova as an example of collaborative writing project and amateur literary forum the SASPI as an example of collective writing. Here is attached a research four authors of serialized prose from this forum.