Úvod: Cévní mozková příhoda je jedním z významných rizik pro rozvoj kognitivního deficitu. Kognitivní deficit může ovlivnit jedince do takové míry, že nebude schopen vykonávat každodenní aktivity, stane se nesamostatným a závislým na pomoci druhých. Cíl: Zhodnotit, jak se po rehabilitační intervenci změnila úroveň kognitivních funkcí u pacientů po cévní mozkové příhodě a zda se liší výsledky pacientů s a bez kognitivního tréninku. Metodika: Byla hodnocena úroveň kognitivních funkcí u 18 pacientů po cévní mozkové příhodě. Hodnocení probíhalo za pomoci Montrealského kognitivního testu, Addenbrookského kognitivního testu a v něm obsaženém Minimental State Examination. Měření se uskutečnilo na začátku rehabilitace (1. měření) a posléze po 14 dnech nebo před propuštěním (2. měření) z Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Data byla zapsána do programu Microsoft Excel a následně zpracována v programu Statistica verze 13.4.0.14. Hladina významnosti všech testů byla stanovena p <0,05. Výsledky: K zhodnocení cíle byly položeny tři vědecké otázky. První tři hypotézy hodnotily celkové výsledky Montrealského kognitivního testu, Addenbrookského kognitivního testu, Minimental State Examination. U všech tří kognitivních testů došlo k statisticky významným rozdílům. Následujících pět hypotéz hodnotí jednotlivé subtesty Addenbrookského kognitivního testu (Pozornost a orientace, Paměť, Slovní produkce, Jazyk a Zrakově-prostorové schopnosti). Jako statisticky významné rozdíly vyšly všechny subtesty až na subtest Slovní produkce. U následující hypotézy zabývající se porovnáním výsledků pacientů s a bez kognitivního tréninku nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Závěr: Byly prokázány změny kognitivních funkcí u pacientů po cévní mozkové příhodě před a po poskytnutí rehabilitační péče. Ačkoliv je kognitivních testů hojně, v kategorizaci výsledku se rozcházejí a dle dostupných studií neexistuje pro tyto testy jednotné hraniční skóre, které by u pacientů po cévní mozkové příhodě určovalo hloubku kognitivního deficitu. Klíčová slova: kognitivní funkce, cévní mozková příhoda, kognitivní trénink, vaskulární demence, lehký kognitivní deficit, Montrealský kognitivní test, Addenbrookský kognitivní test, Mini-Mental State ExaminationIntroduction: Stroke is one of the significant risks for the development of cognitive deficit. Cognitive deficits can affect an individual to such an extent that he or she will not be able to perform activities of daily living and become dependent on the help of others. Aim: To evaluate how the level of cognitive functions in patients after stroke changed after the rehabilitation intervention and whether the results of patients with cognitive training and without cognitive training are different. Methods: The level of cognitive function was assessed in 18 patients after a stroke. The assessment was performed using the Montreal Cognitive Test, the Addenbrooke's Cognitive Test and the Mini Mental State Examination. The measurement took place at the beginning of rehabilitation (1st measurement) and then after 14 days or before leaving the rehabilitation department (2nd measurement). The data were written to Microsoft Excel and subsequently processed in Statistica 13.4.0.14. The significance level of all tests was determined to be p <0.05. Results: Three scientific questions were asked to evaluate the goal. The first three hypotheses evaluated the overall results of the Montreal Cognitive Test, the Addenbrooke's Cognitive Test and the Mini Mental State Examination. There were demonstrated statistically significant differences in all three cognitive tests. These five hypotheses are evaluated by individual subtests of the Addenbrooke's Cognitive Test (Attention and orientation, Memory, Verbal Fluency, Language, Visuo-spatial skills). All subtests except the Verbal Fluency has statistically significant differences. The following hypothesis comparing the results of patients with and without cognitive training did not demonstrate a statistically significant difference. Conclusion: Changes in cognitive functions were demonstrated in patients after stroke before and after the provision of rehabilitation care. Although there are abundant cognitive tests, they differ in the categorization of outcome, and according to available studies, there is no uniform cut-off score for these tests that would determine the depth of cognitive deficit in patients after stroke.