Cílem této práce bylo zjistit, zdali má cílená pohybová aktivita vliv na kognitivní funkce. Dále jsme hodnotili efekt pohybové měsíční intervence na změnu v soběstačnosti při denních aktivitách a změnu hodnot BMI (body mass index, v překladu index tělesné hmotnosti). Dalšími otázkami jsme chtěli zjistit závislost mezi počtem ušlých kroků a kognitivními funkcemi či počtem kroků a mírou soběstačnosti. V neposlední řadě jsme se zajímali, zdali existuje závislost mezi věkem a kognitivními funkcemi. V teoretické části jsou uvedeny poznatky o typech pohybu a typech pohybové terapie. Dále jsou zmíněny vhodné pohybové aktivity ve vyšším věku, jejich intenzita a frekvence. V závěru teoretické části jsou informace o kognitivních funkcích, jejich poruchách a možnosti léčby. Ve výzkumné části bylo sledováno 24 probandů po dobu jednoho měsíce, s diagnostikovanou cévní mozkovou příhodou či transitorní ischemickou atakou. K zaznamenání měsíční pohybové intervence byly použity hodinky Garmin Vívofit 3, které sledovaly počet kroků po celou dobu výzkumu. K hodnocení efektu pohybové intervence jsme použili testy MoCA (Montrealský kognitivní test) a BI (Barthelové index), dále pro hodnocení BMI byla použita váha a následně vypočítání BMI. Výsledky měření byly poté statisticky zpracovány. Při jejich porovnání byly zjištěny významné změny v závislosti mezi počtem ušlých kroků a zlepšením kognitivních funkcí. Dalším významným výsledkem byla změna BMI před a po měsíční pohybové aktivitě. Poslední signifikantní změna byla v závislosti mezi věkem a změnou kognice. Na podkladě těchto výsledků usuzujeme, že pohybová terapie v rámci chůze má pozitivní vliv na zlepšení kognitivních funkcí, a proto by měla být zařazena do každodenního pohybového režimu.This thesis investigates the influence of physical activity of the target on his/her cognitive functions. Within the thesis we also evaluate effect of monthly physical activity to self-sufficiency during daily activities and possible changes in the BMI values (body mass index). In addition, we tried to find out relationships between steps walked and cognitive functions or degree of self-sufficiency. Last but not least, we tried to estimate the relationship between age and cognitive functions. In the theoretical parts there are information about types of movement and movement therapies. There are mentioned physical activities which are appropriate for the higher age, their intensity and frequency. At the end of the theoretical parts there are information about cognitive functions, their disorders and treatment options. In the research sections, we track 24 probands for one month. Those probands had diagnosed stroke or transient ischemic attack. We use Garmin Vívofit 3 for tracking the number of steps during research. For evaluation we use MoCA (Montreal Cognitive Test) and BI (Barthel Index) tests to evaluate the effect of physical intervention. We also evaluate BMI of the participants on the base of their current weight. The measurements' results were statistically processed. During their evaluation, we noticed significant negative correlation between numbers of steps walked and BMI. Additionally, we observed a positive effect of the steps on cognitive functions of the probands. The last significant change was in the relationship between age and cognition. On the base of the results, it can be assumed that the physical activity (walking) has a positive effect on cognitive functions and should be incorporate in every day life.