Úvod: Cévní mozková příhoda je častým důvodem invalidity, obvykle se závažným postižením horní končetiny. To je důsledek problémů s vykonáváním denních aktivit. Cíl: Zhodnotit, jak se po rehabilitaci zlepšila funkce postižené horní končetiny a jestli se po rehabilitaci výsledky přiblížily hodnotám zdravé končetiny. Metodika: Testováno bylo 9 pacientů po cévní mozkové příhodě, s postižením horní končetiny. Pacienti byli hodnoceni pomocí Action Research Arm Testu (ARAT) a Nine Hole Peg Testu (NHPT). Měření proběhlo na začátku rehabilitace a poté s několika denním odstupem. Data byla zapsána do programu Microsoft Excel 2007 a následně zpracována v programu Statistica 13.4.0. Hladina významnosti všech testů byla stanovena p<0,05. Výsledky: Ke zhodnocení cíle byly položeny dvě vědecké otázky, každá podložena dvěma hypotézami. První dvě hypotézy hodnotily, zda došlo po rehabilitaci ke zlepšení výsledků. Statisticky významný rozdíl byl prokázán pro celkový výsledek ARAT a také pro 2 jeho subtesty - B a D. Pro NHPT statisticky významný rozdíl prokázán nebyl. Další dvě hypotézy zkoumaly, zda se motorika postižené končetiny zlepšila do původního stavu. Statisticky významný rozdíl byl pozorován pro celkový výsledek ARAT a jeho subtesty A a B, to potvrdilo předpoklad, že testovaná končetina ještě nedosáhne takových výsledků, jako končetina zdravá. Závěr: ARAT může být použit jako celek pro hodnocení obnovy motoriky horní končetiny po cévní mozkové příhodě. NHPT statisticky významné změny neprokázal.Introduction: Stroke is a common cause of disability, usually with severe upper limb involvement. This causes to problems with daily activities. Aim: To evaluate how the function of the affected upper limb has improved after rehabilitation and whether the results approached the values of a healthy limb after rehabilitation. Methods: 9 patients after a stroke with upper limb involvement were tested. Patients were examined by using the Action Research Arm Test (ARAT) and the Nine Hole Peg Test (NHPT). The measurement took place at the beginning of the rehabilitation and then at several daily intervals. The data were written into Microsoft Excel 2007 and subsequently processed in Statistica 13.4.0. The significance level of all tests was determined to be p <0.05. Results: To evaluate the goal, two scientific questions were asked, each supported by two hypotheses. The first two hypotheses evaluated whether the results has improved after rehabilitation. A statistically significant difference was demonstrated for the overall ARAT result and also for 2 of its subtests - B and D. No statistically significant difference was demonstrated for NHPT. The other two hypotheses examined whether the motor skills of the affected limb has improved to its original state. A statistically significant difference was observed for the overall ARAT result and its subtests A and B, which confirmed the assumption that the test limb has not yet achieved same results such as the healthy limb. Conclusion: The ARAT can be used as a whole to assess the recovery of upper limb motor after a stroke. On the contrary the NHPT has not showed statistically significant changes.