Předkládaná práce se zabývá srovnáním společenstev stonožek na jednotlivých lokalitách postižených vichřicí v oblasti Vysokých Tater a výzkumné lokality ve Velké Fatře. Materiál se sbíral pomocí dlouhodobě exponovaných zemních pastí a tepelné extrakce půdních vzorků. Sběry ze zemních pastí proběhly v letech 2006-2013 a odběry půdních vzorků v letech 2008-2012. Celkově se podařilo získat 986 jedinců patřících do 14 druhů. Srovnávala se společenstva lesních ploch, společenstva polomů a společenstva pasek. Jako environmentální proměnné se použil charakter plochy, přítomnost brusnice (Vaccinium) a třtiny (Calamagrostis). Z nasbíraného materiálu se zjistilo, že početnost stonožek na polomech a na pasekách se výrazně nelišila. Významný vliv měla přítomnost třtiny rostoucí převážně na pasekách. Na lokalitě ve Velké Fatře, která leží níže, byla větší početnost v lese.The aim of my study was comparison of centipede communities on selected sites in areas damaged by strong wind in Vysoké Tatry and a couple of sites in Velká Fatra. Centipedes were collected by long-term exposed pitfall traps (2006-2013) and heat extraction of soil samples (2008-2012). Forest communities, windthrow site with extracted trunks and non-managed windthrow sites communities were compared. A total number of 986 individuals belonging to 14 species were caught. The environmental variables used for explanation of patterns in species distribution were the type of the site, the presence of Vaccinium and presence of Calamagrostis. Abundances were lower in forests and did not differ significantly between windthrow sites with different management. The presence of Calamagrostis (growing mostly on the clearings) had a significant influence on centipede communities. At the Velká Fatra site situated in lower altitude, higher centipede abundance was found in forest area comparing to clearing site.