Tardigrada (želvušky) patří k nejodolnějším mnohobuněčným organismům na planetě Zemi. Díky tomu se staly centrem zájmu pro studium odolnosti vůči různým typům stresů. Aby se vyrovnaly s extrémními podmínkami okolního prostředí, vytvořily si rozličné obranné mechanismy v závislosti na typu působícího stresu. Tyto mechanismy ovšem zůstávají do značné míry neobjasněné. Oxidativní stress je častým a potenciálně i fatálním narušením homeostázy. Může vzniknout jak z vnitřních (v rámci metabolismu) i vnějších příčin (např. vystavení radiačnímu záření). Tato práce je jednou z prvních studií metabolické odpovědi želvušek na oxidativní stres. Hypsibius exemplaris byl vystaven působení peroxidu vodíku a semipolární metabolity byly analyzovány pomocí UHPLC MS/MS v pozitivním i negativním módu. Je prezentován návrh možného elementárního složení kandidátních antioxidantů.Tardigrades, one of the most resilient multicellular organisms on the Earth, have been a focus of interest in stress tolerance research. In order to deal with extreme environments, Tardigrades have developed diverse protective mechanisms that remain largely unelucidated. Oxidative stress is a frequent and potentially fatal disturbance of homeostasis. It may arise from both internal (metabolism) and external causes (ionizing radiation). Here we present one of the first studies of the metabolic response of a Tardigrade to oxidative stress. Hypsibius exemplaris was exposed to hydrogen peroxide and the semipolar metabolites were analyzed by UHPLC MS/MS operating in both positive and negative modes. Possible molecular formulas of candidate antioxidants are reported.