Cílem této práce je uceleně uchopit zkoumanou problematiku operativně pátracích prostředků při odhalování drogové kriminality, pojednat o české právní úpravě, vystihnout klíčové problémy a předestřít k nim různé názory i své vlastní stanovisko. V určitých částech je poukázáno na španělskou právní úpravu a její přednosti i nedostatky. Domnívám se, že institut operativně pátracích prostředků přináší některé výkladové nesrovnalosti. Vyvstává například otázka, jaké prostory jsou při sledování osob a věcí chráněny nedotknutelností obydlí stanovenou v § 158d odst. 3 TrŘ, a zda znamená zásah do této nedotknutelnosti, když sledování za použití prostorových odposlechů provádí agent v rámci své činnosti poté, co do obydlí vstoupí na pozvání příslušné osoby. Kromě toho, že se práce snaží zodpovědět předestřené otázky, za použití metody analýzy a komparace pojednává o řadě hlavních polemik, které s těmito prostředky souvisí a nabízí případné návrhy lege ferenda.The aim of this thesis is to comprehensively grasp the researched issue of the operative investigative means of revealing drug crime, discuss the Czech legislation of the mentioned problem, capture the key issues and present different views as well as my own opinion. Furthermore, it also endeavours to point out, in certain parts, the Spanish legislation and draw attention to its advantages and disadvantages. It is my belief that the legal regulation of the criminal investigative means brings inconsistencies of interpretation as some issues are not entirely clear, for instance evidential usability of the record of a sham transfer, what is protected by the inviolability of a dwelling or under what conditions an agent may make a video or audio recording in the apartment he or she enters at the invitation of the drug dealer. Apart from attempting to answer the aforementioned questions, using the method of analysis and comparison, the thesis also discusses a number of major controversies related to these means and, finally, offers possible proposals for Lex ferenda.