Na základě výzkumných rozhovorů s pěti pracovníky humanitárních a lidskoprávních neziskových organizací tato práce představuje na novináře orientovaný přístup k organizování reportážních výjezdů pro média jako makro-praxi public advocacy v mezinárodní humanitární a sociální práci. Vychází ze zkušenosti respondentů ze tří reportážních výjezdů zaměřených na migraci s cílem zvýšit povědomí o tomto tématu a také o jeho humanitárních a lidskoprávních aspektech i aspektech sociální spravedlnosti. Respondenti z řad neziskových pracovníků formulovali a aplikovali tzv. na novináře orientovaný přístup k organizování reportážních výjezdů. Ten respektuje základní etické principy, profesionální hodnoty a postupy žurnalistiky a zároveň přispívá k dosahování cílů neziskové organizace, včetně podpory lidských práv, důstojnosti a sociální rovnosti. Ze strany novinářů, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu, jim tento model reportážních výjezdů poskytuje dostatečnou svobodu a nezávislost při reportováni o tématu migrace a humanitárních krizí. I přesto novináři v souvislosti s možnými eticky citlivými situacemi spojenými se spolupráci s neziskovou organizací zdůrazňují, že je třeba si mít na vědomí agendu neziskové organizace a hlídat si úplnost názorů. Jejich hlavní tématem se však ukázaly rozhovory se zdroji z řad soukromých osob včetně příjemců humanitární a sociální pomoci, a to včetně vytváření vztahu s těmi zdroji a jejich ochrana. Novináři se také diskutovali upřednostnění osobních hodnot nad těmi profesními v situacích, kdy stáli tváří v tvář nespravedlnosti, zneužívání nebo lidskému utrpení. Pracovníci neziskových organizací vnímali jako eticky a prakticky náročné vyvažování potřeb novinářů a zdrojů, včetně příjemců humanitární a sociální pomoci. Přestože navržený přístup k reportážním výjezdům neeliminuje všechny případné etické střety mezi neziskovými organizacemi a novináři, podle odpovědí respondentů je může výrazně zmírňovat a omezovat.This study, based on interviews with five humanitarian and human rights NGOs workers and 13 journalists, introduces a journalist-centred approach to NGO-organized field trips for media as a macro-practice of public advocacy in international humanitarian and social work. It draws on respondents' experience from 3 different field trips that focused on the topic of migration intending to raise public awareness about this issue as well as its humanitarian, human rights and social justice aspects. The NGO workers respondents proposed and applied a concept of a journalist-centred field trip that respects basic ethical principles, professional values and practices of journalism and at the same time contributes to overall aims of their NGOs including the promotion of human rights, dignity and social equality. In the view of the interviewed journalists, this mode of field trips provides them sufficient freedom and independence to cover the topic of migration and humanitarian emergencies. Still, the journalists implied a need to be aware of NGO agenda and guard complexity of opinions as potential NGO-related ethical sensitive situations. They expressed as their main ethical concern interviewing, protecting and creating a relationship with private sources, including recipients of humanitarian and social assistance. Furthermore, journalists also questioned prioritization of professional or personal values in situations when they face injustice, exploitation or human suffering. The NGO workers perceived as ethically and practically challenging balancing needs of journalists and needs of sources, including recipients of humanitarian and social assistance. While this approach does not entirely eliminate potential NGOs-journalists ethical clashes, the responses of the interviewees show that it might significantly mitigate them.