Diplomová práce se zaměřuje na použití principu non-refoulement při vyhošťování nebo vydávání těžce nemocných osob. Zákaz mučení, nelidského a ponižujícího zacházení, zakotvený v článku 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, představuje jedno z fundamentálních lidských práv, které má absolutní povahu a je považováno za ius cogens. Práce sleduje tuto problematiku v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie, kde však z důvodu užívání různých kritérií dochází k odlišnému rozhodování obdobných případů, jehož důsledkem je porušování principu právní jistoty. Jak je výše uvedeno, zákaz mučení, nelidského a ponižujícího zacházení má absolutní povahu, a proto tato diplomová práce přináší argumentaci, proč nelze připustit vyvažování zmiňovaného zákazu jinými právy ani jeho podrobování testu proporcionality. Diplomová práce analyzuje několik rozhodnutí zmiňovaných soudů týkajících se vyhošťování nebo vydávání těžce nemocných osob, u nichž vyvstávají pochybnosti, zda výše uvedené bylo dodrženo. Práce se především soustředí prostřednictvím rozboru judikatury na vymezení kritérií, která by měla být národními a mezinárodními orgány zohledněna při rozhodování o vyhoštění nebo vydání těžce nemocných osob s ohledem na absolutní povahu článku 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.The thesis focuses on the application of the principle of non-refoulement to the expulsion or extradition of seriously ill persons. The prohibition of torture, inhuman and degrading treatment, enshrined in Article 3 of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, constitutes one of the fundamental human rights which is absolute and is considered as ius cogens. This thesis presents a research on this issue in the case law of the European Court of Human Rights and the Court of Justice of the European Union. However, the thesis notes that due to the use of different criteria, different decisions are taken in similar cases resulting in a violation of the principle of legal certainty. As mentioned above, the prohibition of torture, inhuman and degrading treatment is absolute. Therefore, this thesis argues why it is not possible to counterbalance the prohibition with other rights or to subject it to the proportionality test. The thesis examines several decisions of the two courts concerning the expulsion or extradition of seriously ill persons. In these cases, there are doubts whether the judgement fully conformed with the afore-mentioned principles. In particular, this thesis aims, by analysing case-law, to define criteria that should be followed by national and international authorities when deciding on the expulsion or extradition of seriously ill persons, taking into account the absolute nature of Article 3 of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms.