Hlodavci hrají klíčovou roli jako hostitelé pro řadu ektoparazitů, kteří přenášejí široké spektrum onemocnění u zvířat i lidí. Jedním z nejběžnějších ektoparazitů hlodavců jsou blechy, které jsou, mimo jiné, i hostitelským organismem pro bartonely - bakterie, které v současných parazitologických výzkumech nabývají na významu. V diplomové práci jsem se zabývala sezónní dynamikou blechy Ceratophyllus (Monopsyllus) sciurorum u plcha velkého (Glis glis) a detekcí bartonel v obou těchto hostitelích. U plcha velkého jsem v průběhu jeho aktivní sezóny zaznamenala kromě dominantního druhu - Ceratophyllus (Monopsyllus) sciurorum ještě blechy Ceratophyllus gallinae a Hystrichopsylla talpae. Přítomnost blech u plchů se v průběhu sezóny statisticky významně měnila s periodou (tedy datem odběru), dále s pohlavní aktivitou jedinců a v rámci odběrových lokalit. Věk a pohlaví jedince nemělo na přítomnost blech žádný vliv. V případě početnosti blech u plchů byla opět statisticky průkazná změna v průběhu sezóny, kdy nejvyšší početnost připadla na září. Pohlavní aktivita plcha a lokalita se jevily jako neprůkazné. Proměnné pohlaví, velikost těla a věk plcha neměly na početnost blech žádný průkazný vliv. V průběhu celé sezóny jsem zaznamenala na hostitelích v průměru více samic blech C. sciurorum než samců. Prevalenci bartonel jsem vyhodnotila pro C. sciurorum i plcha velkého. V průběhu sezóny prevalence u blech fluktuovala, průměrně dosahovala 44,7 %; nejvyšších hodnot dosáhla na konci července (52,4 %). Bartonely byly detekovány častěji u samic blech než u samců. Pro srovnání dvou ekologicky odlišných lokalit vyšel významný vliv pohlaví blechy a interakce mezi lokalitou a periodou. Obě lokality se v průběhu sezóny lišily ve vrcholu prevalence (uprostřed léta versus konec léta). V sezóně se zároveň odebíraly zvlášť i vzorky z plchů a na nich parazitujících blech za účelem zjištění, zda v krvích i blechách kolují stejné druhy bartonel. Prevalence u takto odebíraných blech byla 45,6 %, v krevních vzorcích plchů 52,9 %. Následně jsem vyhodnocovala, zda je u pozitivního plcha alespoň jedna z odebraných blech rovněž pozitivní - ke shodě došlo v 39,2 % případů, což naznačuje, že plch velký je pravděpodobným zdrojem bartonelové infekce pro blechy. Vyhodnocení sekvencí potvrdilo dvou odlišných druhů bartonel - Bartonella grahamii-like a zatím nepojmenovaného druhu Bartonella sp.Rodents play a key role as hosts for many ectoparasites which carry a wide spectrum of both human and animal diseases. Fleas are one of the most common rodent ectoparasites. Fleas also serve as a host organism for Bartonella - bacteria of a growing importance in present parasitological studies. In my Master thesis I analyzed seasonal dynamics of the flea Ceratophyllus (Monopsyllus) sciurorum found on the edible dormice (Glis glis) and the detection of Bartonella species in both hosts. During the active season of the edible dormouse I recorded - with the exception of the dominant species Ceratophyllus (Monopsyllus) sciurorum - also Ceratophyllus gallinae and Hystrichopsylla talpae. Flea presence on dormice substantially varied over the summer season and across sites, but also with host reproductive status. Age and sex of dormice had not effect on the presence of fleas. The number of fleas on dormice varied significantly during the trapping season with the highest numbers in September. There was no evidence for the effect of reproductive activity, study area, host sex, body size and age on the number of fleas on an individual. During the season I have recorded on average more female fleas of C. sciurorum than males. I evaluated the prevalence of Bartonella spp. in both C. sciurorum and the dormice. The prevalence in fleas fluctuated during the trapping season with an average of 44.7% and did reach the highest peak at the end of July (52.4%). Bartonella spp. were detected more frequently in female fleas than in males. When comparing two different study sites, there was a statistically significant effect of the sex of the flea and the interaction between the study area and the time period. Both study areas did vary in the recorded prevalence peaks (mid summer vs the end of summer). During the trapping season, I also separately collected both samples from the dormice and their parasiting fleas to determine if the the Bartonella spp. circulating in them are identical. The prevalence using this methodology reached 45.6 % in fleas and 52.9% in dormice blood samples. Then I compared if a Bartonella-positive dormice carry at least one Bartonella-positive flea - the congruence was recorded in 39.2% of cases, which implies that the edible dormouse is indeed a probable source of Bartonella infection for fleas. The evaluation of the sequences confirmed two different Bartonella species - Bartonella grahamii-like and yet unnamed new species Bartonela sp.