Bakalářská práce se zabývá srovnáváním velikosti ekologické stopy a biokapacity dvou měst v evropském kontextu. Města figurující ve výpočtu jsou vybrána na základě zvolených kritérií, kterými je především jejich angažovanost v rámci projektů a iniciativ usilujících o implementaci udržitelného rozvoje. Cílem práce je porovnat vliv měst na životní prostředí na základě výpočtu ekologické stopy a biokapacity a zasadit je do kontextu zemí původu těchto měst. Důraz je kladen na srovnání vybraných komponent ekologické stopy, které mohou mít nejvýraznější vliv na výsledek výpočtu. Teoretická část práce se zabývá konceptem ekologické stopy, jakožto indikátorem udržitelnosti měst, principy jeho fungování, limity a výhodami. Součástí teoretické části je metodologie výpočtu a standardizace jednotek. Nakonec se zabývá také iniciativami pomáhajícími v implementaci udržitelného rozvoje do strategií a fungování měst a případné snižování jejich ekologické stopy. Praktická část je věnována srovnání měst Osla a Ostravy na základě shromážděných dat. Výpočet je realizován pomocí nástroje pro výpočet ekologické stopy měst České republiky. Jednotlivé komponenty ekologické stopy jsou samostatně srovnány a jsou na nich vysvětleny celkové výsledné hodnoty. Na závěr je vysvětleno, proč se výsledné hodnoty mohou lišit i přes podobné snahy obou měst snížit dopad svého fungování na životní prostředí.The aim of this bachelor thesis is to compare the size of ecological footprints and biocapacity of two cities within the boundaries of Europe. The cities have been selected based on if they are involved in the projects and initiatives to implement principles of sustainable development in their policies. The outcome of the evaluation is the impact of cities on environment and it is based on the calculation of ecological footprint and biocapacity and placed into the context of the country of origin. The reason is to compare selected components that have the most significant influence on the calculation result. The theoretical part focuses on the concept of ecological footprints as an indicator of urban sustainability, principles of its functioning, limits and advantages. Theoretical part also includes methodology of calculation and standardization of units. Finally, some initiatives are proposed to promote sustainable development in the strategy and functioning of cities and possibly to help them reduce their ecological footprint. The practical part is examining the city of Oslo and Ostrava using collected data. The calculation is carried out using a tool for calculation of ecological footprints of cities of the Czech Republic. Some of the individual components of the ecological footprint are compared separately and used to explain the overall values. Finally, it is explained why the results may differ despite similar efforts and policies both cities are adopting to reduce their environmental impact.