Diplomová práce se zabývá proměnami animace v tvorbě Hermíny Týrlové, a to prostřednictvím analýzy prostoru a postav. Cílem je vysledovat, jakým způsobem se proměňoval autorčin animátorský styl, zda jej lze považovat za originální z pohledu aktuálních teoreticko-analytických přístupů a jakým způsobem pracovala s prvky strukturálního filmu. Analýza zahrnuje snímky: Ferda Mravenec (1944), Vzpoura hraček (1946), Uzel na kapesníku (1958), Vánoční stromeček (1968) a Já a můj dvojnožec (1974), které tvoří průřez autorčinou tvorbou. Metodologicky práce vychází z teoretických východisek Üla Pikkova popsaných v knize Animasofia, kvůli systematičnosti analýz i z knihy Základy analýzy animovaného filmu od Lukáše Gregora a ve vztahu ke strukturálním prvkům též z Ponorné řeky kinematografie od Martina Čiháka. Analýzy prokazují odlišné animátorské přístupy, zaměření na animaci prostředí a postav a odhalují autorčinu občasnou práci se strukturálními prvky.This thesis deals with changes of animation in the work of Hermína Týrlova through the analysis of surroundings and characters. The goal is to see, in which way did the author's style of animation change, whether it can be considered original from the actual theoretical-analytics attitudes point of view, and in which way did she work with the elements of structural film. The analysis includes the shots of Ferda Mravenec (1944), Vzpoura hraček (1946), Uzel na kapesníku (1958), Vánoční stromeček (1968) and Já a můj dvojnožec (1974), which make a cut through the author's work. Methodologically, those pieces of work come out of theoretical resources of Ülo Pikkov, described in the book Animasofia, because of the systematics of analysis even from the book Základy analýzy animovaného filmu by Lukáš Gregor, and in the relationship to structural elements even from Ponorné řeky kinematografie by Martin Čihák. The analysis prove different animating attitudes, the focus on the animation of surroundings and characters reveal author's occasional work with structural elements.