Tato bakalářská práce zkoumá zacházení s rytmem v próze. Vychází přitom ze základu studie Zdeny Palkové Rytmická výstavba prozaického textu (Palková, 1974) a pohlíží na prozaický rytmus jako na rytmus tvořený promluvovými úseky. Snaží se zároveň zmapovat co možná nejširší oblast vnitrotextových důvodů k rytmickému čtení i ke konkrétnímu úsekovému členění textu (kap. 3). Abychom si své výsledky obhájili, zaměřujeme se navíc v kap. 4 na to, jak co nejkonkrétněji a co nejobjektivněji pojmout promluvový úsek a jak identifikovat jeho hranice. V 5. kap. jsou nakonec poznatky předešlých kapitol aplikovány na text Vančurových Polí orných a válečných (Vančura, 1966) a dalších dvou textů (Erben, 1989; Jirotka, 1990) s účelem zjistit, jestli text odpovídá pravidelnému členění na promluvové úseky, aby mohl být považován za rytmický v užším slova smyslu (k rytmu v užším a širším slova smyslu viz 2.0.1, srov. Zich, 1920, str. 65).This Bachelor thesis examines the usage of the prosaical rhytm. It takes the work of Zdena Palková Rytmická výstavba prozaického textu (Palková, 1974) as a basis and consider the prosaical rhytm as a rhytm build by cola (one colon). It pushes to research wider count of in-text reasons for rhytmical reading and for specific colon-articulation of a text (cap. 3). In order to vindicate its results, it tries to specificaly and objectively describe a colon and how to identificate its limits, in cap. 4. At last in cap. 5 there is an application of the knowledge of previous capitols on the text of Vančuras Pole orná a válečná (Vančura, 1966) and two other texts (Erben, 1989; Jirotka, 1990) in order to find out if the text has a regular colon-articulation so that it could be considered as rhytmical in the specific meaning of the word (on the rhytm in the specific or unspecified meaning of the word look at 2.0.1 or compare to Zich, 1920, page 65).