Tato práce se zaměřuje na sociální dopady na život jedince v důsledku onemocnění panickou poruchou a možnosti využití sociálních služeb. Teoretická část je tvořena ze dvou částí. První kapitola se zaměřuje na popis panické poruchy. V této kapitole seznamuji s pojmem panická porucha a panická ataka, projevy panických záchvatů a možnostmi léčby. Druhá kapitola se zabývá problematikou panické poruchy ve vztahu k sociálním službám. Popisuji problémové oblasti lidí s tímto onemocněním na základě problémů, které se vyskytují nejčastěji. V této kapitole se také zabývám vysvětlením pojmů jako jsou sociální služby, sociální pracovník a na závěr popisuji sociální služby, které by mohly být vhodné pro lidi s onemocněním panickou poruchou. Empirická část se prostřednictvím kvalitativní empirické studie zaměřuje na téma sociální dopady na život jedince v důsledku panické poruchy a možnosti využití sociálních služeb. Cílem kvalitativní empirické studie je zjistit, jaké sociální dopady na život aktéři identifikují v souvislosti s tímto onemocněním a jaké mají povědomí o možnostech využití, či již nějak využívají sociálních služeb. Na výsledky studie navazuje kritická reflexe výsledků a potenciální možnosti využití sociálních služeb.This bachelor thesis focuses on the social impacts on the life of an individual due to panic disorder and the possibility of using social services. The theoretical part consists of two parts. The first chapter focuses on the description of panic disorder. The first chapter deals with the terms panic disorder and panic attack, symptoms of panic attacks and treatment options. The second chapter deals with the issue of panic disorder in relation to social services. I described problem areas of people with this disease based on the problems that occur most often. In this chapter I also deal with the explanation of terms such as social services, social worker and at the end I described social services that could be suitable for people with panic disorder. The empirical part focuses on the social impact on the life of an individual due to panic disorder and the possibility of using social services through a qualitative empirical study. The aim of the qualitative empirical study is to find out what social impacts on life the actors identify in connection with this disease and how much aware they are of the possibilities of using or whether they already use social services. The results of the study are followed by a critical reflection of the results and potential use of social services.