Hornoslezská pánev je jedna z nejvýznamnějších evropských paralických a limnických černouhelných pánví. Je charakteristická svou cyklickou stavbou. Nově se cykličnost se jeví jako zajímavé téma, také díky tomu, že se zpřesňují metody datování hornin. Práce se zabývá cyklickou stavbou petřkovických vrstev na jihu české části hornoslezské pánve. V rešeršní etapě je popsána geologická charakteristika české části hornoslezské pánve, geologické pochody, které vedly k jejímu vzniku, prostorové vymezení a členění české části pánve. Dále je popsána geologie, hranice a zařazení ostravského a karvinského souvrství. Další kapitola je věnována petřkovickým vrstvám, u kterých je popsána geologická stavba, mocnost, rozšíření, dělení, hranice a významné korelační horizonty (skupiny faunistických horizontů a tufity). V metodické části jsem používala vrtné profily pocházející z databáze České geologické služby a databáze katedry geologie Vysoké školy Báňské - Technické univerzity Ostrava. Z vrtných profilů náležících do petřkovických vrstev, byla vypracována přehledná mapu vrtů vyskytující se v podbeskydské oblasti. Z vrtů, které zastihly bázi a strop petřkovických vrstev, byly v programu Corel Draw vytvořeny dva podrobné litologicko korelační řezy ve směru S - J a V - Z. V obou řezech převládají neúplné cykly nad úplnými a směrem do nadloží dochází ke zjemňování cyklů. Po přepočítání cyklů bylo zjištěno, že na severu sledované oblasti se počet cyklů pohybuje kolem 66 a na jihu je počet cyklů 45. Směrem na jih dochází k ubývání cyklů. Na východě sledované oblasti je počet cyklů v rozmezí od 42 po 51 a na západě je počet cyklů kolem 49. Až na vrt NP 878, který má pouze 32 cyklů se počet cyklů pohybuje kolem 45. Z dostupné literatury bylo zjištěno, že časový interval mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem je 1,13 Ma. Průměrný počet cyklů mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem se pohybuje kolem 33. Délka sedimentace jednoho cyklu mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem je zhruba 34,2 tis. let.The Upper Silesian Basin is one of the European most important paralic and limnic coal basins. It is characterized by its cyclic structure. Newly, cyclicality seems to be an interesting topic, also because the methods of rock dating are more precise. The work deals with the cyclic structure of the Petřkovice Members in the south of the Czech part of the Upper Silesian Basin. In the retrieval stage there is described the geological characteristics of the Czech part of the Upper Silesian Basin, geological processes that led to its origin, spatial delimitation and division of the Czech part of the basin. Further, geology, boundaries and classification of Ostrava and Karviná Formation are described. The next chapter is dedicated to Petřkovice Members, in which is describe geological structure, thickness, distribution, division, boundaries and important correlation horizons (groups of faunistic horizons and tuffites). In the methodological part I used drilling profiles originating from the database of the Czech Geological Survey and the database of the Department of Geology of the VŠB - Technical University of Ostrava. A well-arranged map of boreholes occurring in the Podbeskydská area was prepared from the drilling profiles belonging to the Petřkovice Members. From the boreholes, which caught the base and ceiling of the Petřkovice Members, two detailed lithological-correlation sections in the S - J and V - Z directions were created in the Corel Draw program. In both sections complete cycles dominated over the incomplete cycles and cycles are refined towards the overburden. After recalculation of the cycles, it was found that in the north of the observed area the number of cycles was about 45 and the number of cycles was 66 in the south. In the east of the observed area, the number of cycles ranges from 42 to 51 and in the west the number of cycles is around 49. Except for NP 878, which has only 32 cycles, the number of cycles is around 45. From the literature available, it was found that the interval between tonstein Ludmila and the main ostrava whetstone is 1.13 Ma. Average number of cycles between f.h. Ludmila and the main ostrava whetstone are around 33. The length of sedimentation of one cycle between tonstein Ludmila and the main ostrava whetstone is about 34,2 thous. years.