Tělesné zatížení může vést k poškození svalové tkáně. Sérová koncentrace kreatinkinázy (CK) bývá používána jako index určující poškození vláken kosterních svalů ve sportu a po cvičení. Cílem této studie bylo v průběhu soutěžního mikrocyklu zhodnotit chování plazmatické kreatinkinázy jako markeru svalového poškození v reakci na soutěžní a tréninkové zatížení u mladých hráčů fotbalu (kategorie U14 a U16) a posoudit jejich opětovnou připravenost k hernímu výkonu. Sledováno bylo celkem 20 hráčů, 12 hráčů kategorie U14 (13,6 ? 0,3 let) a 8 hráčů kategorie U16 (15,6 ? 0,2 let). Složení jejich soutěžního mikrocyklu bylo z hlediska zatížení odlišné. Pro stanovení aktivity CK byly v průběhu týdenního mikrocyklu odebírány kapilární vzorky krve, které byly bezprostředně analyzovány spektrofotometrem Reflotron? pro plazmatickou CK aktivitu. Hráči byli testováni pětkrát v rámci jednoho týdne. Měření bylo provedeno před a okamžitě po utkání, po 48 a 96 hodinách a před dalším utkáním. U obou kategorií bylo bezprostředně po prvním utkání sledováno zvýšení hladiny CK, které u hráčů kategorie U16 přetrvávalo i po 145 hodinách po utkání, kdežto u hráčů kategorie U14 klesly hodnoty CK po 168 hodinách pod úroveň hodnot naměřených před utkáním. Individuální analýza koncentrací CK v průběhu celého mikrocyklu naznačuje podobnou odezvu jednotlivých hráčů na zatížení, liší se však ve velikosti a pravděpodobně i v rychlosti. V 60-80 % jsou hodnoty CK naměřené u mladých fotbalistů nad horní hranicí fyziologických rozmezí CK udávaných zahraničními i českými autory, ani v jednom případě však nepřekročily referenční hodnoty stanovené u profesionálních dospělých fotbalistů. Pouze 2 hráči kategorie U14 měly hodnoty CK v rozmezí detekujícím poškození svalové tkáně. Hodnoty CK naměřené před utkáním na konci soutěžního mikrocyklu naznačují dostatečné zotavení hráčů kategorie U14 a potřebu prodloužení intervalu zotavení u hráčů kategorie U16.Physical exercises can result in muscular tissue damage. The serum concentration of creatine kinase (CK) is widely used as an index of skeletal muscle fibre damage in sport and exercise. The aim of this study was to evaluate plasma creatine kinase behavior as a marker of muscle damage during the competition microcycle in response to competitive and training load in young football players (categories U14 and U16) and assess their preparedness for gaming performance. A total of 20 players, 12 U14 (13.6 ? 0.3 years) and 8 U16 (15.6 ? 0.2 years) players were observed. The composition of their competition microcycle was different in terms of load. For the determination of CK activity, capillary blood samples were taken during the weekly microcycle and analyzed immediately by a Reflotron? spectrophotometer for plasma CK activity. Players were tested five times per week. Measurements were performed before and immediately after the match, after 48 hours, after 96 hours and before the next match. Increased CK levels was observed immediately after the first match in both categories and remained even after 145 hours postmatch in U16, whereas in U14 declined below prematch CK values after 168 hours. Individual analysis of CK concentrations throughout the microcycle indicates a similar responses of individual players to the load, but difference in size and probably speed. CK values in young footballers are in 60-80 % above the upper limit of physiological values given by czech and foreign authors, however, in neither case did exceed the reference limits set for adult professional footballers. Only 2 players in U14 had CK values in range detecting muscle tissue damage. CK values measured before the next match indicate a sufficient recovery of U14 and the need to extend recovery interval in U16.