Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak se změnil život lidí v produktivním věku poté, co u nich vzniklo těžké sluchové postižení. Zaměřila jsem se na limity a bariéry v sociální a pracovní rovině. Rovněž jsem chtěla zjistit, jak se respondenti orientují v nabídce sociálních služeb, které by jim mohly usnadnit život, a zda je využívají. V teoretické části popisuji příčiny a druhy sluchových vad, ztrátu sluchu jako zátěžovou situaci a komunikační bariéru. Stručně vymezuji pojmy produktivní věk, změny sociálních rolí a omezení sociální sítě člověka v důsledku ztráty sluchu. V závěru představuji sociální služby pro tuto cílovou skupinu. K dosažení cíle práce jsem použila kvalitativní výzkum. Metodou jsou polostrukturované rozhovory se šesti respondenty s těžkým sluchovým postižením. Výsledky ukazují, že ztráta sluchu v produktivním věku významným způsobem zasahuje do pracovního života a následně má vliv na ekonomickou situaci respondentů, limituje jejich rodinné soužití i volnočasové aktivity, setkávají se s předsudky a stigmatizací. Respondenti mají dobré povědomí o existenci sociálních služeb pro svoji cílovou skupinu, ale využívají je v omezeném rozsahu , především jako zdroj informací. Cíleně kontakt se sluchově postiženými nevyhledávají.The aim this bachelor thesis was to find out how the life of people in productive age has changed after they had a severe hearing impairment. I have focused on limits and barriers in social and working aspects. I also wanted to find out how respondents were orientating in the offer of social services, which could improve their life and to find out whether they were using them. The theoretical part described causes and types of hearing defects, loss hearing as stressful situation and communication barrier. Then I briefly defined terms such as productive age, changes in social roles and limitations of the social network of a person as a result of loss hearing. In the end I presented social services for a target group. To achieve this aim I have used a qualitative research. The used method consists of a semistructured interview viht six respondents with severe hearing impairment. The results showed that hearing impairment of people in productive age has significantly affected their working life and consequently had an effect in respondent's economic situation, limited their working life and leisure activities, encountered prejudice and stigmatizacion. The respondents were aware of the existence of social services for their target group but were using them in a limited extent, primarily as a source of information. They weren't seeking a contact with other people with hearing impairment.