Degradace půdy vede ke snížení produktivity půdy a má také vliv na životní prostředí. Hlavním faktorem degradace půdy jak v Evropě, tak v České republice je vodní eroze. V současné době se otázka eroze částečně řeší normami Správné zemědělské praxe při hospodaření s půdou (DZES), konkrétně standardy DZES 4 (Minimální pokryv půdy) a DZES 5 (Minimální úroveň obhospodařování půdy k omezování eroze). Tato opatření však nejsou dostatečná k ochraně půdy ohrožené erozí. Proto jsme svědky různých negativních změn v krajině a prostředí. Z hlediska pedologického, poskytuje vědecká literatura významné informace o změnách fyzikálních, chemických a některých biologických (zejména mikrobiologických) vlastností půdy během eroze a o negativním dopadu na rostlinnou výrobu. Existuje však nedostatek informací o účinku na epigeické bezobratlé živočichy. Tato práce se zabývá využitím především epigeických společenstev bezobratlých živočichů jako indikátorů změn v krajině. Jedná se o víceleté studie, které nám napomáhají pochopit změny, které se v posledních letech v krajině udály. Nashromážděný materiál čítá desetitisíce bezobratlých živočichů, z nichž vybrané skupiny byly určovány do druhů. Jedná se především o střevlíkovité brouky (Carabidae) a pavouky (Araneae), kteří slouží jako výborní bioindikátoři změn v krajině. Byly zjištěny signifikantní rozdíly v početnosti jedinců na studovaných liniích svahu, pozorována polohová distribuce jednotlivých společenstev brouků a pavouků vlivem odtoku vody, či změn v zásobenosti půdy živinami souvisejících s transportem půdy. To indikuje značný vliv vodní eroze na půdní faunu. Dalším cílem této práce bylo testování různého typu odchytu bezobratlých živočichů a posouzení vlivu zemědělského managementu na společenstva půdních bezobratlých.Soil degradation leads to reduced soil productivity and it has adverse effects on the environment. Water erosion is the major factor affecting soil degradation in Europe and in the Czech Republic. Currently, the issue of erosion is partly addressed by the standards of the Good Agriculture and Environmental Condition (DZES), specifically DZES 4 (Minimum Soil Coverage) and DZES 5 (Minimum Soil Management Level for Erosion). However, these measures are not sufficient to protect soil threatened by erosion. Therefore, we are witnessing various negative changes in the landscape and the environment. From the soil science point of view, scientific literature provides important information about changes in the physical, chemical and several biological (especially microbiological) properties of soil during erosion and their negative impact on crop production. However sufficient information about their effect on epigeic invertebrates is lacking. This work addresses the use of, in particular, the epigeic communities of invertebrates as indicators of changes in the landscape. It is a multi-annual study that provides an insight into the landscape changes that have occurred over the recent years. The collected material comprises tens of thousands of invertebrates, of which selected groups were determined to species level. These are mainly Carabidae and Araneae, which are excellent bioindicators of landscape changes. Significant variation in the abundance of individuals along the studied slope lines were found, which may indicate the effects of selective transport of beetle and spider communities during water runoff events, or the effects of nutrient variation related to downslope soil transport. This indicates that soil erosion has considerable impact on the composition of invertebrate assemblages. Another aim of this work was to test different methods of invertebrate trapping and to asses the impact of agricultural management on soil invertebrate communities.