Klíšťata jsou v Evropě jedním nejvýznamnějších přenašečů patogenů. V posledních letech dochází k proměnám v jejich geografické distribuci a nárůstu početnosti, jejichž příčinou mohou být změny ve využití krajiny. Tento jev má za následek narůstající počet nakažených osob, kdy navíc mnoho patogenů považovaných za neškodné se začíná projevovat i u člověka. Tato práce zkoumá, jaký je vliv krajinných parametrů na abundanci klíšťat v různých prostorových měřítcích. Krajinné parametry zde představují podmínky prostředí (nadmořská výška, bioklimatické charakteristiky) a krajinné indexy, které kvantifikují krajinnou strukturu. Jejich vliv byl testován pomocí mnohonásobné lineární regrese. Analýza prokázala signifikantní dopad krajinné struktury na abundaci klíšťat ve dvou měřítcích. V měřítku 500 m byl prokázán vliv hustoty okrajů a velikosti plošek. V měřítku 1 km hraje kromě krajinné struktury (hustota stromového pokryvu, Shannonův index) vliv také klima. Dále byly vytvořeny mapy prevalence patogenu Anaplasma spp. a Rickettsia spp. u klíšťat na zkoumaných lokalitách a následně byla testována závislost prevalence na abundanci klíšťat pomocí jednoduché lineární regrese. Statisticky významný vliv početnosti na prevalenci byl prokázán pouze u Anaplasmy.Ticks are some of the most important pathogen vectors in Europe. In recent years, there has been a change in their geographical distribution and a rise in their abundance, potentially caused by changes in landscape use. This phenomenon results in an increasing number of infected people, while, at the same time, many pathogens considered harmless begin to manifest in humans. This work examined the influence of landscape parameters on tick abundance at four spatial scales. Here, landscape parameters represented environmental conditions (elevation bioclimatic characteristics) and landscape metrics that quantify landscape structure. Their effect was tested by multiple linear regression analysis. The results show significant impact of landscape structure on ticks abundance at two spatial scales (500 m and 1 km). At a 500 m scale, the effect of edge density and patch size was demonstrated. At a 1 km scale, climate also plays the role apart from landscape structure (tree cover density, Shannon index). In addition, prevalence maps of the pathogen Anaplasma spp. and Rickettsia spp. in ticks have been created. Subsequently, the dependence of pathogen prevalence on tick abundance was tested using ordinary linear regression. A statistically significant effect of abundance on pathogen prevalence was found only for the Anaplasma genus.