Cílem této diplomové práce bylo zjistit velikost svalové aktivace ramenního pletence při vybraných stabilizačních cvičeních pomocí povrchové elektromyografie. Zaznamenávána byla aktivita celkem osmi svalů ramenního pletence a to m. trapezius pars ascendens, m. trapezius pars transversa, m. trapezius pars descendens, m. serratus anterior, m. deltoideus pars acromialis, m. infraspinatus, m. pectoralis major pars sternocostalis a m. latissimus dorsi. K vlastnímu měření byl použit přístroj MyoSystem 1400A firmy Noraxon. Data byla zaznamenávána programem MyoResearch XP Master Version 1.03.05. Výzkumný soubor tvořilo celkem 30 probandů, z toho 20 žen a 10 mužů ve věku od 18 do 25 let. U jednotlivých cviků byly analyzovány hodnoty průměrné amplitudy při klidové poloze (mean) a hodnoty amplitudy při korigované poloze (peak) pro každý sval. Z těch byl potom vyhodnocen poměrový ukazatel amplitudy (peak/mean), který byl statisticky srovnáván u celkem pěti dvojic stabilizačních cvičení. Pro hodnocení existence rozdílu svalové aktivace mezi jednotlivými dvojicemi cviků byl využit Wilcoxonův jednovýběrový test a Holmova korekce mnohonásobného testování hypotéz. Statisticky významný rozdíl byl prokázán v případě čtyř svalů mezi různými dvojicemi poloh: m. latissimus dorsi a m. trapezius pars transversa při srovnání poloh 2 (stoj s oporou o jednu dlaň) a 3 (stoj s oporou o jednu dlaň na overballu), m. trapezius pars transversa při srovnání poloh 2 (stoj s oporou o jednu dlaň) a 6 (sed na boku s oporou o rozvinutou dlaň) a m. serratus anterior při srovnání poloh 1 (stoj s oporou o dvě dlaně) a 4 (poloha na čtyřech).The aim of this thesis was to determine the size of muscle activation of the shoulder girdle during selected stabilization exercises using surface electromyography. The activity of eight muscles of the shoulder girdle was recorded - m. trapezius pars ascendens, m. trapezius pars transversa, m. trapezius pars descendens, m. serratus anterior, m. deltoideus pars acromialis, m. infraspinatus, m. pectoralis major pars sternocostalis and m. latissimus dorsi. The measurement itself was performed with the use of Noraxon MyoSystem 1400A. Data were recorded with MyoResearch XP Master Version 1.03.05. The research sample consisted of 30 subjects, 20 women and 10 men, aged 18-25 years. In the individual exercises, values of the average amplitude in rest position (mean) and values of the amplitude in corrected position (peak) were analysed for each muscle. The ratio indicator of the amplitude (peak/mean) was evaluated on the basis of these values, which was statistically compared in a total of five pairs of stabilization exercises. Wilcoxon signed rank test and Holm-Bonferroni method were used to evaluate the existence of a difference in muscle activation between the respective pairs of exercises. The statistically significant difference was found in case of four muscles between different pairs of positions: m. latissimus dorsi and m. trapezius pars transversa in positions 2 (one-palm stand) and 3 (one-palm stand over the overball), m. trapezius pars transversa in positions 2 (one-palm stand) and 6 (side position with palm support), and m. serratus anterior in positions 1 (two-palm stand) and 4 (kneeling on all fours).