Počet záznamů: 1  

Funkční elektrostimulace chůze

  1. Údaje o názvuFunkční elektrostimulace chůze [rukopis] / Karolína Šecová
    Další variantní názvyFunkční elektrostimulace chůze
    Osobní jméno Šecová, Karolína, 1995- (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názFunctional electrical stimulation of gait
    Vyd.údaje2019
    Fyz.popis76 : il., grafy, tab.
    PoznámkaVed. práce Petr Konečný. Oponent Jana Vyskotová
    Dal.odpovědnost Konečný, Petr (vedoucí diplomové práce nebo disertace)
    Vyskotová, Jana, 1963 - (oponent)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Ústav fyzioterapie (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova funkční elektrická stimulace * chůze * syndrom padající špičky * cévní mozková příhoda * roztroušená skleróza * spasticita * functional electrical stimulation * gait * foot drop syndrome * stroke * multiple sclerosis * spasticity
    Forma, žánr diplomové práce master's theses
    MDT (043)378.2
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulMgr.
    Studijní programNavazující
    Studijní programSpecializace ve zdravotnictví
    Studijní oborFyzioterapie
    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00227869-334898782.pdf21.9 MB13.05.2019
    PosudekTyp posudku
    00227869-ved-785972732.docxPosudek vedoucího
    00227869-opon-463722499.docxPosudek oponenta

    Funkční elektrostimulace (FES) chůze je metoda, při které je drážděn n. peroneus elektrickými impulzy během pohybu. Toto dráždění umožňuje pohyb do dorzální flexe v hlezenním kloubu u pacientů, kteří ho jinak nemohou vykonat. Cílem této práce bylo zjistit, zda FES ovlivňuje rychlost chůze. Jejím dalším cílem bylo zjistit, jaký je vztah mezi účinkem FES a projevy poškození centrálního motoneuronu, konkrétně spasticitou a spastickou parézou u pacientů s narušením stereotypu chůze na podkladě centrální léze. Studie se zúčastnilo 10 probandů s poškozením centrálního motoneuronu různé etiologie, kteří již měli zkušenosti s funkční elektrostimulací chůze. Rychlost chůze byla měřena pomocí 10 meter walk testu (10MWT) s a bez použití FES. Dle míry závislosti na okolí byli probandi zařazeni do Functional Ambulation Classification (FAC). Měření spasticity probíhalo pomocí Tardieu škály a z těchto naměřených hodnot byl vypočítán úhel spasticity (R) a úhel parézy (Z). Při porovnání rychlosti chůze s a bez FES došlo k signifikantnímu zvýšení rychlosti při použití FES. Déle se potvrdil statisticky významný vztah mezi rychlostí chůze s i bez FES a úhlem spasticity (R). Také byl potvrzen statisticky významný vztah mezi změnou rychlosti (s a bez použití FES) a úhlem parézy (Z). Vztah mezi změnou rychlosti a úhlem spasticity (R) není v této práci signifikantní, stejně jako vztah mezi změnou rychlosti a FAC. Z výsledků práce vyplývá, že FES má vliv na rychlost chůze a její účinky mají vliv na spastickou parézu vyjádřenou úhlem parézy (Z).Functional electrical stimulation of gait is a method using electrical impulses to stimulate n. peroneus during movement. Due to this stimulation dorsal-flexion movement in ankle can be performed in patients with a central lesion. The aim of this thesis was to find out if functional electrical stimulation affects speed of gait. The other aim was to find out what kind of relationship is between effects of FES and manifestation of a central motoneuron damage, especially spasticity and spastic paresis in patients with gait problems. This study was underwent by 10 patients with central motoneuron damage of different etiology, who already had experience with FES. The speed of gait was measured by 10MWT with and without using FES. Patients were classified by FAC according to their dependance level. Spasticity was measures by Tardieu scale. Angle of spasticity (R) and angle of paresis (Z) were calculated from gained values. There was a significant increase of gait speed with FES as compared with gait speed without using FES. Also there was an obvious relationship between angle of spasticity (R) and speed of gait with and without using FES. The other significant relationship was between difference of speed of gait with and without using FES and angle of paresis (Z). Relationship between difference of speed of gait and angle of spasticity (R) is not singnificant in this thesis. Neither is relationship between difference of speed of gait and FAC. The results of this thesis indicate that FES affects speed of gait and there is a strong relationship between it´s effects and angle of paresis (Z).