Cílem diplomové práce bylo zmapovat čtyři oblasti proměnných ve formě vztahové vazby, strategie zvládání stresu a míry subjektivně vnímané zátěže a na základě teorie prozkoumat možnosti predikce stavové (dynamické) proměnné s využitím rysových (statických) proměnných a demografické proměnné. Výzkumu se zúčastnili příslušníci ze 4 bezpečnostních sborů ČR. Výzkumný soubor zahrnoval 130 respondentů ve věku mezi 22 až 60 lety. Respondenti vyplnili celkem tři dotazníky, konkrétně EWR-I, SVF-78 a Meisterův dotazník psychické zátěže. Navržený model 4 prediktorů (interpersonální hyperaktivace, interpersonální deaktivace, negativní strategie zvládání stresu a rod) vykázal na získaných datech signifikantní predikční sílu vůči závislé proměnné (aktuálně prožívaná míra stresu). Statistická analýza dále přinesla zjištění, že se respondenti statisticky významně neliší v míře aktuálně prožívané zátěže dle svého pracovního zařazení. Výsledky částečně korespondují s výzkumy dalších autorů a teoretickými předpoklady, že nejisté vztahové vazby vedou s negativními strategiemi zvládání stresu k vyšší úrovní aktuálního pracovního stresu. Mezi omezení patří především specifičnost výběrového souboru a nerovnoměrné zastoupení jednotlivých bezpečnostních sborů ve výběrovém souboru.The aim of the diploma thesis was to map four areas of variables in the form of attachment, coping strategies and level of subjectively perceived stress, using theoretical approaches, to study the potential of predicting a state (dynamic) variable using trait (static) variables and demographic variables. The research included members of 4 security forces in the Czech Republic. The sample contained 130 respondents aged between 22 and 60. The respondents filled in three questionnaires, namely EWR-I, SVF-78 and the Meister questionnaire of mental stress. The proposed model of 4 predictors (interpersonal hyperactivation, interpersonal deactivation, negative coping strategies and gender) showed significant prediction strength towards the dependent variable (currently experienced stress level) in the obtained data. A statistical analysis also revealed that the respondents do not vary in a statistically significant way in the currently experienced level of stress in relation to their position. The results partly correspond to other researchers findings and to the theoretical assumptions that uncertain relationships together with negative coping strategies lead to higher current work stress levels. The limitations include mainly the specificity of the sample and uneven representation of the individual security forces in the sample.