Bakalářská práce shrnuje teoretické poznatky o vývoji sebepojetí, období adolescence a Aspergerově syndromu v kontextu školního prostředí. Ve výzkumné části je věnován prostor osobní žité zkušenosti dvou chlapců s Aspergerovým syndromem, kteří jsou integrováni na gymnáziu. Všechny informace, které byly shromážděny z rozhovorů s psychology, pedagogy, rodiči a adolescenty samotnými, byly využity k vytvoření dvou případových studií. K analýze sebepojetí obou jedinců a zodpovězení výzkumných otázek byl využit standardizovaný Dotazník sebepojetí Piers-Harris 2 a polostrukturovaná interview podrobené interpretativní fenomenologické analýze. V rámci práce byly zodpovězeny dvě výzkumné otázky: Jak adolescent s Aspergerovým syndromem vnímá sám sebe v rámci školního prostředí; Co ovlivňuje jeho sebepojetí? Jako nedůležitější se ukázal vliv školního prostředí, vztahů, obranných mechanismů, pocitů méněcennosti a vývoje nadhledu a sebereflexe.The bachelor thesis summarizes theoretical knowledge about the development of the self-concept, the period of adolescence and Asperger's syndrome in the context of a school environment. The research is devoted to the personal experience of two boys with Asperger syndrome, who are integrated in a grammar school. All the information collected from interviews with psychologists, teachers, parents and the adolescents themselves was used to create two case studies. To analyse the self-concept of both individuals, the standardized self-concept questionnaire Piers-Harris 2 and semi-structured interviews subjected to interpretative phenomenological analysis were used. Two research questions were asked: a) How an adolescent with Asperger syndrome perceives himself within the school environment? b) What influences his self-concept? The most important influences were those of the school environment, relationships, defence mechanisms, inferiority feelings, perspective development and self-reflection.